Chlorela, B12, veganství

Musím užívat doplňky vitaminu B12, když užívám chlorellu?

Mezi lidmi koluje názor, že vegani mohou získat dostatečné množství vitaminu B₁₂ z chlorelly, což je rod sladkovodních jednobuněčných řas distribuovaný ve formě potravinových doplňků. Tuto domněnku šíří zejména prodejci těchto produktů, přičemž se opírají o studii, která to, co prodejci tvrdí, nedokazuje.

Vyjádření k výroku Radima Horníčka na Denik.cz

Dne 9.1. vyšel na portálu Deník.cz článek s názvem “Med, mléko, vejce? Ne! Jsem vegan”. Jeho součástí je i vyjádření lékaře Radima Horníčka, které je však nepravdivé a zavádějící:

Hledají se vegani a veganky pro účast v klinické studii

Dr. Jan Gojda z Centra pro výzkum diabetu, metabolizmu a výživy 3. lékařské fakulty hledá dobrovolníky pro účast na výzkumu prospěšnosti veganské stravy. Jedná se o projekt navazující na předchozí projekty a na ambulanci klinciké výživy, v jejíž rámci vyšetřují nutriční stav veganů/nek.

Stanovisko ČVS k případu týraného dítěte v Pensylvánii

Včera byl na serveru Tn.cz publikován článek se zavádějícím titulkem “Veganka málem utýrala dítě hlady. Dávala mu jen ovoce.”

V první řadě chceme poukázat na to, že v článku popisovaná strava založená výhradně na ovoci a ořeších rozhodně neodpovídá nutričním požadavkům dětského (ani dospělého) organismu. Jedná se ze strany matky o nebezpečné a nezodpovědné jednání.

Je to ještě veganství?

Na druhé straně musíme upozornit, že je silně zavádějící takovou stravu nazývat veganstvím a posilovat rozšířenou, leč mylnou představu, že je veganský způsob života jako takový nutričně neadekvátní.

Světoví odborníci na výživu se shodují v tom, že správně sestavená veganská strava je vhodná pro všechna životní období člověka, včetně těhotenství, kojení, dětství, dospívání a stáří [1, 2, 3].

Častým nešvarem médií je, že pod nálepku veganství zahrnují libovolnou restriktivní dietu:

Jako vegana označí třeba i někoho, kdo nejí vůbec nic, protože maso, mléko a vejce přece nekonzumuje. Odsuzovat rostlinnou stravu kvůli tomu, že takový člověk bude mít zdravotní problémy, ale dává podobný smysl, jako kvůli tomu odsuzovat stravu neveganskou, která rovněž může nabývat všelijakých nezdravých podob. Ačkoliv článek zmiňuje, že se Elizabeth Hawková stravovala extrémním způsobem, u lidí, kteří extrémní formou neveganské stravy vychovají např. morbidně obézní děti, se na jejich neveganství v článcích explicitně neupozorňuje.

Titulky obviňující vegany ze selhání samozřejmě zvyšují čtenost, stejně jako jiné články, které opakují nějaký rozšířený stereotyp. Lidé si totiž obecně rádi potvrzují své již existující domněnky [4].

Vědět jak na to

Je třeba zdůraznit, že veganská strava by měla vycházet z vědecky ověřených informací a proto by se každý nový zájemce měl informovat o specifických nutričních zásadách veganského stravování, aby se předešlo jeho potenciálním rizikům. Někteří lékaři i odborné instituce mají kvůli tomu tendenci vegany od jejich životního stylu raději paušálně odrazovat. Takový postoj ale může vést k tomu, že lidé ztratí důvěru k lékařům a začnou hledat pomoc v různých esoterických kruzích, čímž si mohou přivodit vážné zdravotní komplikace (např. následkem odmítání suplementace vitaminu B12).

Proto apelujeme na všechny odborníky a lékaře, aby namísto odrazování volili cestu informování svých pacientů. Stejně tak apelujeme na všechny vegany, aby se řídili zásadami správné výživy, zejména v případě dětí. V případě zájmu Vám rádi pošleme naše odborně ozdrojované brožury Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy a Průvoce veganstvím: pro lékaře i veřejnost nebo si je kliknutím na jejich název můžete stahnout ve formátu pdf.

brozury-cvs

Zdroje:
1) Craig, W.J., Mangels, A.R. 2009. Position of the American Dietetic Association: vegetarian diets. Journal of the American Dietetic Association, 109 (7): 1266–82. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19562864
2) Dietetians of Canada 2014. Healthy Eating Guidelines for Vegans. Dostupné z: http://www.dietitians.ca/Downloads/Factsheets/Guidlines-for-Vegans.aspx
3) The British National Health Service 2015. The Vegan Diet. Dostupné z: http://www.nhs.uk/Livewell/Vegetarianhealth/Pages/Vegandiets.aspx
4) https://www.sciencedaily.com/terms/confirmation_bias.htm

Reakce dietetičky na zavádějící informace týkající se knihy bývalé veganky

Internetem se v poslední době rozšířil článek „Proč nebýt veganem? Bývalá veganka odhaluje závažné skutečnosti, které někteří nechtějí slyšet“, který vychází z knihy Veganská zrada od Mary Kahnové a který převzaly a publikovaly české a slovenské weby Svetkolemnas.cz a Badatel.cz (proslulé svou nízkou důvěryhodností).

Zde je reakce uznávané dietetičky Ginny Messiny na pseudovědeckou argumentaci v recenzi, která knihu opěvuje.

Autorka: Ginna Messina, MPH, RD

Překlad: Filip Kostka

Spisovatelka vědecké literatury Mara Kahnová nedávno publikovala knihu stavějící na odporu k veganství. Má titul Vegan Betrayal: Love, Lies and Hunger in a Plants Only World (Veganská zrada: Láska, lži a hlad ve výlučně rostlinném světě). Ke knize samotné se nemůžu příliš vyjádřit, neboť jsem ji zatím nečetla. Ráda bych se ale vyjádřila k recenzi na tuto knihu, která se objevila na webové stránce SBM (Science Based Medicine, tj. Vědecky podložená medicína, pozn. překladatele).

Článek, jež napsala spoluzakladatelka SBM doktorka Harriet Hallovou, je spíše než recenzí shrnutím obsahu knihy. Kromě toho se jedná o schvalování mnoha vědecky nepodložených mýtů o veganském stravování.

Většinou mi skutečně přijde, že SBM je vyvážená a na důkazech založená stránka. Autoři (včetně doktorky Hallové) jsou chytří a bystří a často s nimi souhlasím, když kritizují určitá rozšířená tvrzení veganů. V tomto článku se nicméně projevilo velké nesmírné zaujetí vůči veganství, nebo jednoduše nedostatek znalostí o veganské stravě. Ani jedna z těchto možností by neměla na stránce, která si zakládá na tom, že je založena na důkazech, co dělat.

Doktorka Hallová netvrdí, že by se jí líbila celá kniha (k tomu více níže), ale doporučuje – dokonce “vysoce doporučuje” – části, které se týkají veganské stravy. Na základě toho, co jsem v recenzi viděla, nemohu souhlasit.

Kahnová například tvrdí, že “Výzkum ukázal, že vegani mají nedostatky v mnoha klíčových živinách, včetně jódu, železa, zinku, taurinu, vitaminech A, D a B12, selenu, bílkovinách, vápníku a omega-3 mastných kyselinách”.

Podobná tvrzení všichni dobře známe – jedná se o ten typ tvrzení, ve kterém se spojují dezinformace se zavádějícími pozorováními. Vegani jsou například vystaveni přibližně stejnému riziku anémie z nedostatku železa jako nevegetariáni. To není nutně dobrá věc, protože anémie z nedostatku železa je vážný a častý problém. Ale poukazovat na to, že vegani mohodu trpět nedostatkem je zavádějící, pokud se tím snažíte ukázat, že veganská strava je horší než strava obsahující maso.

A pokud vím, taurin se nepovažuje ani za živinu, natož živinu “klíčovou”.

Je pravda, že špatně rozvržená veganská strava může být příliš nízká na vitamin A, D a B12, vápník, zinek, jód, esenciální mastné kyseliny a (v některých částech světa, ale ne ve Spojených státech) selén. U nevegetariánské americké stravy se však nedostatek vápníku a vitaminů A a D může vyskytovat také, stejně jako nedostatek vitaminu E, kyseliny listové, vitaminu C, horčíku a vlákniny. Osoby konzumující maso starší padesáti let mohou trpět deficitem vitaminu B12, pakliže neužívají doplňky nebo obohacené potraviny.

Osoby konzumující maso jsou na tom tedy lépe v určitých živinách a vegani zase v jiných. Žádný typ stravování nezaručuje adekvátní příjem živin a toto proto nemůže být argumentem pro nebo proti veganství. Stejně tak to není argument proti stravě, která obsahuje maso. Jen to znamená, že, ať se stravujete jakkoliv, měli byste si hlídat svůj nutriční příjem.

Nicméně podle doktorky Hallové si paní Kahnová “všímá, že vegani jedí obrovské množství sacharidů a veganského junk foodu a nedbají na své potřeby bílkovin a vitaminů”.

Proč by někdo, kdo přispívá na blog jménem Science-Based Medicine, měl pokládat za důležité, čeho si laik “všímá”, pokud to není podpořeno výzkumy?  Vegani se živí stravou, ve které asi 10 až 14 % energie pochází z bílkovin a asi 30 % z tuků – takže na ani jeden z těchto makronutrientů není chudá. Vegani možná mají vyšší příjem sacharidů než nevegetariáni, ale jelikož mají i v průměru nižší hodnotu BMI a mnohem menší riziko onemocnění cukrovkou, není to nejspíš problém.

A tvrzení, že vegani jedí mnoho junk foodu je v příkrém kontrastu s pozorováním jen o pár odstavců níže, dle kterého “se vegani mohou zprvu cítím lépe, protože přijímají méně kalorií a nahradili polotovary a junk food zdravějšími potravinami –  ovocem, zeleninou a obilninami

Jak to tedy je – jsou vegani více ohroženi zdravotními problémy, protože jí tak nezdravě, nebo jim prospívá, že jí zdravěji?

Následuje toto tvrzení o naplňování potřeb bílkovin: “Je to možné pro jedince s přirozeně nižší potřebou bílkovin, kteří dokáží sníst hodně luštěnin a nejsou vystaveni velkému stresu […] a bedlivě si hlídají denní množství, kvalitu a úplnost aminokyselin. Je to snadné? Ne, to není.

Je to snadné? Ano, je. Jen je potřeba přijmout dostatečné množství kalorií a každý den zahrnout do stravy několik porcí jídel bohatých na lysin, např. fazole, sóju a sojové výrobky, arašídové máslo nebo quinou. Pokud si myslíte, že je potřeba “bedlivě” si hlídat “úplnost aminokyselin”, musíte být stále ještě zaseklí v osmdesátých letech.

Konečně, nejednalo by se o pořádný exveganský/protiveganský článek, kdyby neobsahoval strašení ohledně sóji. Doktorka Hallová píše: “Vegani se často v bílkovinách spoléhají na sóju, ale sója může být v různých ohledech zdravotně závadná”.

Je to však názor doktorky Hallové, nebo paní Kahnové? Stejně jako na mnoha jiných místech recenze to není jasné. Tak či onak je nezodpovědné vkládat do článku taková vágní, nepodložená tvrzení, aniž by prošla kritickým zhodnocením.

V komentářích pod článek moderátor článek hájí s tím, že se jedná o recenzi, ne článek který sdílí názory doktorky Hallové. Nicméně doktorka Hallová jisté části knihy kritizuje,  v části s titulkem  “Bláboly se vetřely”. Tam napadá Kahnové názory na GMO plodiny, statiny a fruktózu s tím, že jsou “alarmistické a bez pevné opory ve vědeckém poznání”. Proč tedy podobně nezpochybnila části knihy zabývající se veganskou výživou? Protože věří, že “ohledně veganství jsou Kahnové informace spolehlivé, založené na důkazech a její argumentace je přesvědčivá”.

Dle mého názoru není pravda ani jedno z toho. Musím ale přiznat, že v knize i recenzi určitá legitimní kritika je. Je správné zpochybnit vegany, kteří tvrdí, že se lidé vyvinuli jako býložravci. Nevyvinuli, jsme všežravci se schopností a možností volby jíst býložravě. Je legitimní obviňovat vegany z přehánění, pokud tvrdí, že jíst zdravě se dá pouze na veganská stravě. Důkazy to nepodporují a je pravděpodobné že i jiné typy stravy založené převážně na rostlinách jsou stejně tak zdravé.

Kdyby se kniha i recenze držela těchto témat, byla by kritika validní. Zaujatost a dezinformace však oběma stranám diskuze – pro i protiveganské – hází klacky pod nohy. Tomu se jako vegani musíme vyhnout. A Science-Based Medicine dluží svým čtenářům skutečnou na vědě založenou recenzi této knihy.

Zdroj: TheVeganRD

Veletrh Veggie Planet konečně v Česku

Veletrhy Veggie Planet jsou již více let pořádány v několika evropských zemích. S podporou rakouské veganské společností (Vegane Gesellschaft Österreich) a českými partnery se v roce 2016 bude Veggie Planet konat i v Praze jako první veganský a vegetarianský veletrh tohoto druhu v ČR.

V rámci tohoto festivalu Vás budou kromě mnoha zajímavých vystavujících čekat přednášky, workshopy a cooking shows. Podrobný program najdete brzy na webových stránkách Veggie-planet.cz.

Událost na facebooku

Výzva: Měsíc bez živočišných produktů

Přemýšleli jste někdy o snížení své spotřeby živočišných produktů, ale ve změně vám bránil nedostatek informací a podpory ze strany okolí?

Přijměte velkou veganskou výzvu měsíce listopad, který je Světovým měsícem veganství, a vyzkoušejte si, jaké je to být veganem na 30 dní.

Připravili jsme pro vás facebookovou událost, ve které obdržíte praktické informace o výživě, recepty na chutné pokrmy, tipy, co a kde nakoupit, ale i odpovědi na všechny možné otázky, které můžete sami pokládat na zdi.

Odkaz na událost.

Vyjádření ČVS k článku „Jde to i bez masa“

V časopisu DM drogerie active beauty (6/2015) vyšel článek „Jde to i bez masa“ věnovaný veganství (str. 18 – 22). Velmi oceňujeme zařazení tématu veganství do firemního časopisu, stejně jako bohatou nabídku veganských produktů v DM drogeriích (pomazánky, rostlinná mléka, burgery, dezerty aj.).  

Rádi bychom však uvedli na pravou míru některá tvrzení oslovené odbornice Ivany Molnárové.

Paní Molnárová správně upozorňuje na problematiku vitaminu B12, nicméně neztotožňujeme se s tvrzením, že je „důležité tyto hodnoty za pomoci krevních testů pravidelně kontrolovat a v případě potřeby obohatit jídelníček o příslušné doplňky stravy„. Vitamin B12 by totiž dle současného vědeckého konsensu měli vegani doplňovat vždy a neměli by tedy čekat až na špatné výsledky testů [1]. Na druhou stranu není potřeba, aby všichni vegani chodili pravidelně na krevní testy, pakliže si přísun vitaminu B12 hlídají a nemají žádné obtíže. Pravidelné kontroly však důrazně doporučujeme veganům, kteří jsou přesvědčeni, že doplňky nepotřebují.

Za problematické též považujeme tvrzení, že veganské stravování není vhodné pro pacienty se zvýšenou potřebou živin, děti, seniory, těhotné a kojící matky. Ve skutečnosti se světoví odborníci na výživu shodují v tom, že správně sestavená veganská strava je vhodná pro všechna životní období člověka, včetně těhotenství, kojení, dětství, dospívání a stáří [2, 3, 4]. Souhlasíme s tím, že tato strava musí být správně sestavená a doplněna o vitamin B12 a proto je na místě vegany informovat o zásadách vyvážené veganské stravy pro daný věk [5], ale není třeba je od veganství paušálně odrazovat. Zvláště staří lidé mohou mít z rostlinné stravy řadu výhod např. nižší krevní tlak, snížení hladiny cholesterolu, zdravou váhu, nižší výskyt diabetu 2. typu, onemocnění srdce a mrtvice [6].

Na závěr bychom rádi krátce okomentovali toto tvrzení: „člověk patří jednoznačně mezi všežravce. V případě konzumace pouhého ovoce a zeleniny a zcela bez přísunu bílkovin by se lidský mozek nikdy nevyvinul do stávající podoby.“ Rostlinná strava není jenom ovoce a zelenina, ale také (a především) luštěniny, obiloviny, semena a ořechy. Ty obsahují bílkovin, tuků i cukrů dostatek. I když je člověk všežravec, nehledě na to jakou úlohu v lidské evoluci živočišná strava sehrála, i čistě rostlinná strava obohacená vitaminem B12 dokáže pokrýt veškeré potřebné živiny.

Pro úplnost dodáváme, že hospodářským zvířatům ve velkochovech, odkud dnes pochází většina živočišných výrobků, se také dodává řada vitamínů (vitamin B12 nebo kobalt, vitamin A, vitamin D aj.), takže i běžní konzumenti přijímají tyto vitamíny z doplňků [7].

Kromě výše uvedených tří detailů považujeme článek za zdařilý a děkujeme DM drogerii, že tématu věnuje prostor.


[1] Otevřený dopis od zdravotnických pracovníků a veganských organizací Co by měl každý vegan vědět o vitaminu B12
[2] Stanovisko Academy of Nutrition and Dietetics
[3] Stanovisko Dietitians of Canada
[4] Stanovisko The British National Health Service
[5] Přečtěte si právě vydanou brožuru Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy (pdf)
[6] The Heart and Stroke Foundation of Canada
[7] Podrobnosti v článku Vitamin B12: zázračná pilulka, nebo Achillova pata veganství?

Sbírka na vydání brožury o veganství u dětí

Právě jsme spustili projekt crowdfundingové podpory vydání brožury Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy, která pomáhá veganským rodičům zvládnout výživu dětí i bojovat proti jednomu z nejrozšířenějších předsudků v naší společnosti. Připravujeme druhé vydání této publikace v nákladu nejméně 5000 kusů.

Odkaz na darovací stránku