Vegan, vegetarián nebo konzument masa? Kdo má vyšší ekologickou stopu?

BLOG | 10.11. 2020

Rostlinná strava je pravděpodobně nejjednodušší a nejúčinnější cestou, jak redukovat náš vliv na planetu Zemi. Nejviditelnější rozdíl mezi jednotlivým druhem stravování je především v emisích skleníkových plynů, spotřebou vody ale i potřebnou rozlohou půdy k nasycení člověka. 

Rostlinné produkty mají obecně mnohem menší uhlíkovou stopu než produkty živočišné. I ta nejšetrnější živočišná potravina je zpravidla pořád zodpovědná za více skleníkových plynů než nejméně šetrné rostlinné zdroje bílkovin. Tak například pokud budete jíst celý rok polovinu avokáda denně, vyprodukujete tím 72 kg skleníkových plynů, to je stejně, jako kdybyste autem najezdili necelých 300 km, pokud avokádo nahradíte za malou porci kuřete (75 g), které má ze všech druhů masa nejnižší ekologickou stopu, vyprodukujete 497 kg skleníkových plynů (ekvivalent přes 2000 ujetých km) – to je 7krát vyšší uhlíková stopa. A to se bavíme o avokádu, s porovnáním např. s fazolemi se jedná o téměř 14krát vyšší uhlíkovou stopu [1].

Z výše uvedeného je zřejmé, že čím méně živočišných potravin naše strava zahrnuje, tím je naše uhlíková stopa nižší. Vegansky se stravující jedinec má asi o 60 % menší uhlíkovou stopu než jedinec konzumující maso. Samozřejmě velký vliv hraje to, jak často maso konzumujeme [2].

Porovnání ekologické stopy podle míry konzumace masa a živočišných produktů

  • Emise uhlíkových plynů (kg/den)

Spolu s emisemi se u rostlinné stravy snižují také nároky na zemědělskou plochu. Veganská strava má 7x menší nároky na půdu než strava zahrnující i živočišné potraviny [3]. Neefektivnost živočišného průmyslu je dána tím, že i zvířata musí být první vykrmena. Více než třetina světové zemědělské produkce (36 %) je využita jako krmivo a účinnost konverze těchto živin je opravdu nízká. Jen 12 % z toho, co je zkrmeno zvířatům nakonec přispívá k výživě člověka. Jinak řečeno tím, že vykrmujeme zvířata, ztrácíme 88 % energie z plodin, které zvířatům dáváme. Na stejné ploše půdy, ze které jsme schopni získat 100 g bílkovin rostlinného původu, můžeme získat jen 4 g bílkovin z hovězího masa [4].

Odvětví živočišné výroby je také klíčovým hráčem ve zvyšování spotřeby vody. Až třetina vody spotřebované v zemědělství se využije v živočišné výrobě. Kromě spotřeby vody na pěstování krmiva je velkým problémem také znečištění vody živinami a fosforem z umělých hnojiv, antibiotiky, hormony či těžkými kovy. 

Na tunu produktu mají živočišné potraviny obecně větší vodní stopu než rostlinné produkty. Totéž platí v přepočtu na kalorie. Průměrná vodní stopa na kalorie pro hovězí maso je 20x vyšší než u obilovin. Co se týče bílkovin, vodní stopa pro bílkoviny z mléka, vajec a kuřecího masa je asi 1,5x větší než pro bílkoviny z luštěnin. U hovězího masa je vodní stopa na gram proteinu 6x větší než u luštěnin [5].

Článek byl vytvořen v rámci inciativy Eko výzva ve spolupráci s organizací Greenpeace.

O nás

Jako nezisková organizace usilujeme o svět, ve kterém si každý může vybrat lahodné a zdravé jídlo, které je dobré pro všechny lidi, zvířata i naši planetu.

Zůstaňme v kontaktu

Naučte se něco o výživě

Zjistěte, jak sestavit vyvážený jídelníček bohatý na všechny potřebné živiny. Ideální talíř získáte kombinací 5 základních surovin: obilovin, zeleniny, ovoce, luštěnin, semínek a ořechů. Upřednostňujte nezpracované plnohodnotné potraviny a veganské polotovary kupujte spíše výjimečně.

Chci vědět víc

E-booky plné inspirace

Stáhněte si zdarma některý z našich e-booků plných veggie inspirace od snídaní po večeře. Ať už se stravujete rostlinně nebo teprve začínáte živočišné produkty ve svém jídelníčku omezovat, naše e-booky vám jistě přijdou vhod. Vaříte podle našich receptů? Dejte nám o tom vědět, označte nás a přidejte #VarimesCVS a #veggieinspirace.
Stáhnu si e-book