Neprofesionální přístup k veganství na ČT

Týden před Vánoci se na Českou veganskou společnost obrátila Česká televize se žádostí o vyslání zástupce/kyně do diskusního pořadu Máte slovo na téma Jídlo škodící zdraví, který byl odvysílán 12. ledna 2017.

Bohužel musíme konstatovat, že tvůrci pořadu poškodili obraz veganství a nezabránili ani šíření faktických omylů. ČVS proto považuje za vhodné na tyto nedostatky reagovat a mylná tvrzení na obou stranách uvést na pravou míru.

Vyřazení racionální veganky

Z komunikace mezi tvůrci pořadu a ČVS zcela jasně vyplývalo, že naše delegátka Eliška Selinger, pokročilá studentka lékařství, má být jednou ze tří osobností reprezentujících “alternativní” pohledy na problematiku stravy. Proto také byla požádána, aby vyplnila dotazník ohledně svých názorů na problematiku stravy. Ukázalo se být strategickou chybou, že paní Selinger odpověděla na krátký dotazník producentů pravdivě, tedy v souladu s moderními vědeckými poznatky.

Produkce pořadu totiž na jeho základě přesunula racionální veganku den před vysíláním do hlediště a místo na veganské straně bylo dáno zpěvačce Janě Kratochvílové, známé excentrickým vystupováním a esoterickými postoji, které ani zdaleka nereprezentují postoje běžné v místní veganské komunitě. (Pořadí i počet účinkujících na stránce pořadu je toho zřejmým dokladem.)

Stránka pořadu zachycená 6. února 2017

Tento krok nejen že téměř jistě poškodil obraz veganství v očích veřejnosti, ale je podle našeho názoru také závažným dramaturgickým selháním. Dát přednost excentrickému vystupování před věcnou argumentací je projevem rezignace na základní poslání médií veřejné služby, pro niž by neměla být prioritou bulvární honba za senzacemi, ale naopak zušlechťování a obohacování veřejné debaty. Česká televize v tomto případě dala přednost vyhledávání konfliktů před odpověďmi, což je bulvární, ne veřejnoprávní způsob práce.

Česká veganská společnost zvažuje další kroky jako stížnost Radě ČT nebo Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Rovněž by se na tomto místě ráda vyjádřila k nejproblematičtějším tvrzením, která v pořadu padla z obou pomyslných stran diskuze:


Problematické výroky ze strany obhájců nekonvenční stravy

„Půsty jsou dobré. Jíst je skoro zbytečné.“

Přestože je pravdou, že existují vědecké experimenty zabývající se vlivem různých typů potravinových restrikcí (půsty, snížení příjmu kalorií nebo omezení jedné makrosložky stravy a nahrazení jinou – např. omezení tuků nebo sacharidů) a některé z nich opravdu naznačují, že některé formy omezení mohou mít pozitivní vliv na zdraví, je potřeba vždy vzít v potaz několik zásadních limitací:

  1. výsledky studií jsou velmi nejednoznačné
  2. většina dostupných výsledků pochází z výzkumu na zvířatech, a není tedy zcela jisté, zda je možné výsledky přenést na člověka
  3. klinické výzkumy věnující se různým formám restrikcí jsou z etických i logistických důvodů pouze krátkodobé, a nemáme tedy informace o dlouhodobém vlivu na organismus
  4. studie nejsou zaměřeny na dlouhodobé absolutní restrikce (tj. např. delší než několikadenní období bez jídla).

Pozitivní výsledky většinou dosahuje prosté snížení energetického příjmu, ovšem při zachování příjmu veškerých živin v množství potřebném pro fungování organismu (tedy omezení “kalorií navíc”). Podobných výsledků dle některých studií dosahuje i střídání “normálních dní”, kdy pacient jí dle chuti (tedy i výrazně více než by bylo nutné) se dny, kdy je příjem omezen (někdy absolutně, jindy pouze snížen oproti tomu, co by pacient snědl sám). Omezování jednotlivých živin (tedy např. bezsacharidová dieta), zdá se, žádný prokazatelný pozitivní efekt nemá. Neexistuje tedy vědecký důkaz o tom, že by člověk mohl delší období přežít bez příjmu jakékoliv stravy a že by takovéto pokusy měly spolehlivě pozitivní vliv. Ve zkratce – je určitě zdravé se nepřejídat, zatím však neexistuje spolehlivý důkaz, na základě kterého by bylo možné rutinně doporučovat půsty a jejich různé formy.[1]

„Jsme býložravci“

I když se naše fyziologie opravdu blíží více býložravcům než masožravcům, biologicky jsme všežravci. Všežravost ovšem znamená možnost, nikoli povinnost jíst vše. Díky ní získal člověk velkou výhodu v pestrosti své stravy, a tím i možnosti osídlit téměř celou planetu. Pokud tedy máme na výběr i plnohodnotnou rostlinnou stravu, nevidíme důvod, proč bychom měli ve 21. století ve velkém zabíjet ostatní živé tvory jen kvůli chuti na části jejich těl, nemluvě o environmentálních dopadech živočišného průmyslu.

„Vitamin B12 není třeba ve veganské stravě suplementovat“

Žádný vědecký výzkum jasně neprokázal přítomnost vitaminu B12 v dostatečném množství v čistě rostlinné stravě. Proto jednoznačně doporučujeme tento vitamin suplementovat. Vitamin B12 je ve formě doplňku (nebo ve formě jeho prekurzoru kobaltu) dodáván i většině tzv. hospodářských zvířat, protože v halových chovech nemají šanci získat ho přirozenou cestou. Pojídáním konvenčních živočišných produktů tedy konzumujete tentýž laboratorně vypěstovaný vitamin B12 jako vegani. Vegany i nevegany ovšem nabádáme, aby si dávali pozor i na obsah ostatních vitaminů ve své stravě.

Více informací o vitaminu B12 naleznete zde: http://veganskaspolecnost.cz/zaklady/vyziva-zdravi/co-by-mel-kazdy-vegan-vedet-o-b12/

„Geny vs. dieta – tvrzení pana Calábka ohledně genů ApoE“

Pan Milan Calábek je dobře znám především svou schopností kombinovat skutečné vědecké závěry s vlastními nepodloženými domněnkami a překroucenými poznatky. Do stejné kategorie polopravd až nesmyslů patří i jeho vyjádření, ve kterých proklamuje, že APO E4 je důvodem, proč konzumujeme maso, či že existují genotypy, navíc testy spolehlivě ověřitelné, pro které je nějaký typ stravy absolutně vhodný nebo nevhodný.

ApoE je protein kódovaný genem APOE na lidském 19. chromozomu. Jeho základní funkcí je (zjednodušeně) přenos triglyceridů, fosfolipidů a esterů cholesterolu do buněk, a to jak v našem mozku, tak ve zbytku našeho těla. ApoE protein má své tři hlavní varianty – E2, E3 a E4, které jsou kódovány příslušnými variantami APOE genu, tzv. alelami (3, 4, a 2 – srovnány podle četnosti v populaci). [2] Co se týče jejich evolučního vývoje, není bez zajímavosti, že nejstarší variantou je právě APOE4, kterou máme my stejně jako primáti. [3] Zbylé dvě varianty se vyvinuly až později.

V medicíně je intenzivně studován zejména vztah různých variant ApoE k nemocem. Je již spolehlivě prokázáno, že nositelé varianty ApoE 4 mají výrazně zvýšeno riziko Alzheimerovy choroby a kardiovaskulárních onemocnění [2,4] v porovnání s nositeli 3 a 2. Není však důvod tvrdit, že nositelé relativně nejméně rizikové alely 2 mohou jíst, co chtějí, aniž by se museli obávat důsledků. Alela 4 riziko zvyšuje, ostatní alely však riziko nenulují, o čemž svědčí nejen vztah “bezrizikové” alely 2 k familiární hypercholesterolemii III (dědičné onemocnění charakteristické zvýšeným rizikem kardiovaskulárních problémů) [5,6], ale např. i výskyt zvýšených triglyceridů a vyšší hladiny inzulinu u obézních dětí s variantou ApoE 2 [7]. Jinými slovy – nositelům méně rizikových alel dá vytvoření choroby možná “více práce” než nositelům rizikové, ovšem i oni onemocnět mohou.

Celá situace je navíc ještě mnohem komplikovanější – do našeho lipidového metabolismu (a tedy i všech chorob, které s ním souvisí) zasahuje spletitá síť genů (zdaleka nejen APOE!) i negenetických faktorů – od hladin hormonů, přes výživu až po fyzickou aktivitu. [8] Zjednodušit celou metabolickou síť na “jeden gen” je přístup, který s vědou a vědeckou metodikou nemá vůbec nic společného. Stejně tak doporučování komerčních nutrigenomických testů, které často čelí kritice právě pro vědeckou nepodloženost, na základě které tahají autoři testů ze svých klientů peníze. [9]


Problematické výroky ze strany obhájců konvenční stravy

„Veg(etari)anství znamená jíst jen zeleninu nebo ‚zrní'“

Ze strany paní Košařové i paní Jílkové došlo v pořadu ohledně stravování veganů/vegetariánů k velké mystifikaci. Být veganem totiž zdaleka neznamená konzumovat pouze zeleninu či “zrní”. Vyvážená veganská strava má dokonce obsahovat podobné množství zeleniny jako vyvážená strava konvenční. Rozdíl je pouze na pozici živočišných produktů, kterou vegani ve své výživové pyramidě obsazují luštěninami, celozrnnými obilninami a ořechy. Jinými slovy, vyvážená konvenční strava by měla obsahovat zhruba stejné množství zeleniny jako strava veganská. To, že tomu tak není, bývá zpravidla vinou nedostatečné konzumace zeleniny u neveganů, nikoli nadspotřebou zeleniny u veganů.

„Vegani mají nedostatek železa“

Ačkoliv vegani mohou mít nižší hladiny železa než nevegetariáni, pohybují se zpravidla ve zdravých mezích. Studie ukazují, že anémie není u veganů častější než u nevegetariánů. [10,11]. Zdrojů železa je v rostlinné stravě naprostý dostatek (např. tmavě zelená zelenina, luštěniny, celozrnné pečivo, sušené ovoce a mnoho dalšího). Důležité je si ale uvědomit, že vstřebatelnost železa z rostlinných zdrojů je horší než ze zdrojů živočišných. Naštěstí se jeho vstřebatelnost markantně zvyšuje, pokud je zároveň konzumováno v kombinaci s vitaminem C, což lze snadno zajistit (syrová i vařená zelenina, ovoce,…). Brokolice nebo třeba červená paprika jsou potom zdroje bohaté jak na železo, tak na vitamin C. Samozřejmě je důležité dávat si pozor na hladinu železa v těhotenství – to ovšem platí pro vegany i nevegany.

„Zdravá strava musí obsahovat rostlinné i živočišné složky. V rostlinné stravě nejsou zastoupeny všechny esenciální aminokyseliny.“

Všechny rostlinné bílkoviny obsahují všech devět esenciálních aminokyselin. Žádná v nich nechybí, ale některé z nich (s výjimkou bílkovin např. ze sóji, cizrny či červených fazolí) mají jedné nebo dvou esenciálních aminokyselin vždycky trochu málo. To se dá vyřešit velice snadno, totiž kombinováním obilovin a luštěnin během dne. Vzorce jejich aminokyselin se totiž doplňují. Prakticky je to velice snadné, protože mnoho klasických jídel už tyto suroviny kombinuje – čočka s chlebem, fazole s rýží nebo třeba hummus s pita chlebem. Dle současných vědeckých poznatků navíc není ani nutné tyto suroviny kombinovat v rámci jednoho jídla. Jak už je uvedeno výše, u sóji a některých dalších zdrojů je situace ještě snazší, protože bílkoviny z ní obsahují celé spektrum esenciálních aminokyselin ve správném poměru. Více informací o rostlinných zdrojích bílkovin naleznete ZDE.

Určitě tak není pravdou, že maso a živočišné produkty jsou nezastupitelnou součástí zdravého jídelníčku. Veškeré pro nás důležité látky, včetně esenciálních aminokyselin, které jsou v těchto potravinách, se přirozeně vyskytují v dostatečné míře i v čistě rostlinné stravě. Důležité je však dbát na skladbu jídelníčku. To ovšem platí stejně pro vegany i pro nevegany.

„Rostlinná strava neposkytuje dostatek vápníku“

Naše strava, ať už veganská, či tradiční, velmi často neobsahuje dostatek vápníku. Množství tohoto minerálu, jaké denně přijímáme, je mezi vegany i mezi všežravci značně proměnlivé [12]. V žádném případě ale není pravda, že kravské mléko a mléčné výrobky jsou jediným nebo nejlepším zdrojem vápníku. Stejně tak ale není pravda, že by vegani potřebovali tohoto minerálu méně než ne-vegani.

U vápníku je velice důležité sledovat nejen jeho množství v daných potravinách, ale i jeho vstřebatelnost. Z celkového obsahu vápníku v kravském mléce, se kterým se ostatní potraviny standardně poměřují, se vstřebá přibližně 30 %. Přibližně stejné procento vápníku přijmeme i z tofu sráženého vápenatými solemi (u nás např. tofu značek Lunter, Toppo a Alnatura), a z různých druhů obohacených rostlinných mlék. Vstřebávací poměry u jiných rostlinných potravin jsou skutečně různorodé – minimální (5 % – u potravin s velkým množstvím oxalátů – např. špenát či červená řepa) i velmi vysoké (až 65 % – např. brokolice či kadeřavá kapusta). Všichni bychom tedy měli dbát na to, abychom konzumovali potraviny, které jsou nejen bohatým zdrojem vápníku, ale především zdrojem dobře vstřebatelného vápníku. Více informací o vápníku ve veganské stravě najdete ZDE.

„Veganství a další alternativní směry stravování způsobují poruchy příjmu potrav“

Přestože je pravdou, že zejména v adolescentní vegetariánské populaci je vyšší podíl pacientů s poruchou příjmu potravy, je nesmyslné tvrdit, že důvodem k rozvoji nemoci je právě vegetariánství.

Poruchy příjmu potravy (PPP) jsou psychiatrická skupina zahrnující několik různých onemocnění, pro něž je společný strach z obezity, narušené vnímání vlastního těla a často poruchy pohlavní soustavy způsobené nízkou hmotností. Mezi jejich projevy často patří nejen excesivní fyzická aktivita a zájem o zdravý životní styl nebo střídání přejídání se zvracením a nadmíru užívání laxativ (dle typu onemocnění), ale právě i častá adopce různorodých dietních omezení. Na rozvoji nemoci se podílí vlivy nejen kulturní, ale i rodinné prostředí, genetické vlivy a osobnostní rysy pacienta (např. perfekcionismus, negativní sebehodnocení) a rizikové rysy lze často vystopovat i dlouho před nástupem samotného onemocnění.

Panuje všeobecná shoda, že zvýšený výskyt PPP ve vegetariánské komunitě není způsoben tím, že by vegetariánství vedlo k PPP, ale spíše tím, že lidé, kteří trpí poruchou příjmu potravy, rádi využívají různých diet a životních stylů jako způsobu, jak nejen zabránit obávanému nárůstu hmoty, ale i jak omluvit vyhýbání se jídlu před svým okolím i sebou samými. Jinak řečeno – vegetariáni trpící PPP trpěli nemocí již před adopcí vegetariánské stravy. [13,14]

Přestože je vhodné u adolescentů inklinujících k vegetariánské stravě pečlivě vyhodnotit jejich motivaci a přítomnost dalších rysů typických pro PPP, rozhodně není nutné od vegetariánství z těchto důvodů odrazovat ani strašit rodiče zvyšováním rizika onemocnění.

„Vegani podporují byznys s doplňky stravy“

Jediný doplněk stravy, který vegani musí přijímat, je vitamin B12. O podpoře byznysu kolem suplementů tedy nemůže být řeč, jelikož obdobné suplementy jsou v ještě větším množství podávány i drtivé většině tzv. hospodářských zvířat. (Suplementace B12 je navíc doporučována všem lidem staršího věku bez ohledu na jejich způsob stravování.) Samozřejmě že vegani mohou suplementovat i další rizikové látky jako železo, vápník, selen, zinek apod. To ovšem platí přinejmenším stejně i pro konvenčně se stravující jedince. Tvrdit, že vegani podporují obchodníky s doplňky stravy, je veliká mystifikace. Stačí se podívat na obrovské množství doplňků prodávaných v lékárnách a dalších obchodech a zamyslet se nad tím, kolik by obchodníci vydělávali, kdyby podobné produkty kupovali pouze vegansky se stravující jedinci, jejichž počet roste až v posledních letech.

„Nemáme dostatek odborných informací pro podporu veganské stravy“

V současné západní medicíně existuje většinová shoda v názoru na zdravotní bezpečnost vyvážené rostlinné stravy. Soukromé i veřejné zdravotnické a dietetické organizace světového formátu se shodují na tom, že dobře sestavená rostlinná strava je bezpečná:

„Názorem Americké dietetické asociace je, že správně rozvržená vegetariánská i veganská strava je zdravá, nutričně vyvážená a může být zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Dobře rozvržená vegetariánská i veganská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětství i dospívání.“ více ZDE.

Stanovisko britské NHS je, že „s pomocí dobře sestavené a informované veganské stravy můžete získat všechny živiny, které tělo potřebuje.“ více ZDE.

Podobně mluví i americké ministerstvo zemědělství (The United States Department of Agriculture), Dietitians of Canada, The Dietitians Association of Australia, The National Institutes of Health, The British Nutrition Foundation a další.


Zdroje

[1] Zdroj: Trepanowski JF, Canale RE, Marshall KE, Kabir MM, Bloomer RJ. Impact of caloric and dietary restriction regimens on markers of health and longevity in humans and animals: A summary of available findings. Nutrition Journal. 2011;10(1). doi:10.1186/1475-2891-10-107.

[2] Martins IJ, Hone E, Foster JK, et al. Apolipoprotein E, cholesterol metabolism, diabetes, and the convergence of risk factors for Alzheimer’s disease and cardiovascular disease. Molecular Psychiatry. 2006;11(8):721–736. doi:10.1038/sj.mp.4001854.

[3] Gibbons A. AMERICAN ASSOCIATION OF PHYSICAL ANTHROPOLOGISTS: From field to lab, new insights on being human. Science. 2000;288(5467):798–800. doi:10.1126/science.288.5467.798.

[4] Raichlen DA, Alexander GE. Exercise, APOE genotype, and the evolution of the human lifespan. Trends in Neurosciences. 2014;37(5):247–255. doi:10.1016/j.tins.2014.03.001.

[5] de Beer F. Expression of type III Hyperlipoproteinemia in Apolipoprotein E2 (Arg158->Cys) Homozygotes is associated with Hyperinsulinemia. Arteriosclerosis, Thrombosis, and Vascular Biology. 2002;22(2):294–299. doi:10.1161/hq0202.102919.

[6] Civeira F, Pocoví M, Cenarro A, et al. Apo E variants in patients with type III hyperlipoproteinemia. Atherosclerosis. 1996;127(2):273–282. doi:10.1016/s0021-9150(96)05969-2.

[7] Parlier G, Thomas G, Bereziat G, Fontaine JL, Girardet JP. Relation of Apolipoprotein E Polymorphism to lipid metabolism in obese children. Pediatric Research. 1997;41(5):682–685. doi:10.1203/00006450-199705000-00013.

[8] Hegele RA. Plasma lipoproteins: Genetic influences and clinical implications. Nature Reviews Genetics. 2009;10(2):109–121. doi:10.1038/nrg2481.

[9] Hercher L. Diet advice from DNA? Scientific American. 2007;297(6):84–89. doi:10.1038/scientificamerican1207-84.

[10] Haddad EH, Berk LS, Kettering JD, Hubbard RW, Peters WR. Dietary intake and biochemical, hematologic, and immune status of vegans compared with nonvegetarians. Am J Clin Nutr 1999;70(suppl):586S-93S.

[11] Gobeid R, Geisel J, Schorr H, et al. The impact of vegetarianism on some haematological parameters. Eur J Haematol. 2002;69:275-9.

[12] Mangels R, Messina V, Messina M. The dietitian’s guide to vegetarian diets. 3rd ed. Sudbury, MA: Jones & Bartlett Learning, 2011.

[13] Van Winckel M, Vande Velde S, De Bruyne R, Van Biervliet S. Clinical practice. European Journal of Pediatrics. 2011;170(12):1489–1494. doi:10.1007/s00431-011-1547-x.

[14] O’Connor MA1, Touyz SW, Dunn SM, Beumont PJ. Psychiatry at a Glance – Fourth edition. Med J Aust. 1987 Dec 7-21;147(11-12):540-2.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *