Stanovisko ČVS k prohlášení Jana Lebla v DVTV

Dne 9. Listopadu 2017 byl na zpravodajském portálu DVTV zveřejněn videozáznam rozhovoru s endokrinologem a pediatrem Janem Leblem s provokativním titulkem: “Děti potřebují maso, veganství zásadně škodí růstu, mentálně dozráváme až po třicítce, říká Lebl”.

Chlorela, B12, veganství

Musím užívat doplňky vitaminu B12, když užívám chlorellu?

Mezi lidmi koluje názor, že vegani mohou získat dostatečné množství vitaminu B₁₂ z chlorelly, což je rod sladkovodních jednobuněčných řas distribuovaný ve formě potravinových doplňků. Tuto domněnku šíří zejména prodejci těchto produktů, přičemž se opírají o studii, která to, co prodejci tvrdí, nedokazuje.

Neprofesionální přístup k veganství na ČT

Týden před Vánoci se na Českou veganskou společnost obrátila Česká televize se žádostí o vyslání zástupce/kyně do diskusního pořadu Máte slovo na téma Jídlo škodící zdraví, který byl odvysílán 12. ledna 2017.

Vyjádření k výroku Radima Horníčka na Denik.cz

Dne 9.1. vyšel na portálu Deník.cz článek s názvem “Med, mléko, vejce? Ne! Jsem vegan”. Jeho součástí je i vyjádření lékaře Radima Horníčka, které je však nepravdivé a zavádějící:

Hledají se vegani a veganky pro účast v klinické studii

Dr. Jan Gojda z Centra pro výzkum diabetu, metabolizmu a výživy 3. lékařské fakulty hledá dobrovolníky pro účast na výzkumu prospěšnosti veganské stravy. Jedná se o projekt navazující na předchozí projekty a na ambulanci klinciké výživy, v jejíž rámci vyšetřují nutriční stav veganů/nek.

Reakce na mylná tvrzení MUDr. Elekové o veganské stravě u dětí

Rozhovor s MUDr. Elekovou, který koluje od listopadu po internetu, obsahuje řadu zavádějících či mylných tvrzení, která odporují ověřeným vědeckým poznatkům.

Stanovisko ČVS k případu týraného dítěte v Pensylvánii

Včera byl na serveru Tn.cz publikován článek se zavádějícím titulkem “Veganka málem utýrala dítě hlady. Dávala mu jen ovoce.”

V první řadě chceme poukázat na to, že v článku popisovaná strava založená výhradně na ovoci a ořeších rozhodně neodpovídá nutričním požadavkům dětského (ani dospělého) organismu. Jedná se ze strany matky o nebezpečné a nezodpovědné jednání.

Je to ještě veganství?

Na druhé straně musíme upozornit, že je silně zavádějící takovou stravu nazývat veganstvím a posilovat rozšířenou, leč mylnou představu, že je veganský způsob života jako takový nutričně neadekvátní.

Světoví odborníci na výživu se shodují v tom, že správně sestavená veganská strava je vhodná pro všechna životní období člověka, včetně těhotenství, kojení, dětství, dospívání a stáří [1, 2, 3].

Častým nešvarem médií je, že pod nálepku veganství zahrnují libovolnou restriktivní dietu:

Jako vegana označí třeba i někoho, kdo nejí vůbec nic, protože maso, mléko a vejce přece nekonzumuje. Odsuzovat rostlinnou stravu kvůli tomu, že takový člověk bude mít zdravotní problémy, ale dává podobný smysl, jako kvůli tomu odsuzovat stravu neveganskou, která rovněž může nabývat všelijakých nezdravých podob. Ačkoliv článek zmiňuje, že se Elizabeth Hawková stravovala extrémním způsobem, u lidí, kteří extrémní formou neveganské stravy vychovají např. morbidně obézní děti, se na jejich neveganství v článcích explicitně neupozorňuje.

Titulky obviňující vegany ze selhání samozřejmě zvyšují čtenost, stejně jako jiné články, které opakují nějaký rozšířený stereotyp. Lidé si totiž obecně rádi potvrzují své již existující domněnky [4].

Vědět jak na to

Je třeba zdůraznit, že veganská strava by měla vycházet z vědecky ověřených informací a proto by se každý nový zájemce měl informovat o specifických nutričních zásadách veganského stravování, aby se předešlo jeho potenciálním rizikům. Někteří lékaři i odborné instituce mají kvůli tomu tendenci vegany od jejich životního stylu raději paušálně odrazovat. Takový postoj ale může vést k tomu, že lidé ztratí důvěru k lékařům a začnou hledat pomoc v různých esoterických kruzích, čímž si mohou přivodit vážné zdravotní komplikace (např. následkem odmítání suplementace vitaminu B12).

Proto apelujeme na všechny odborníky a lékaře, aby namísto odrazování volili cestu informování svých pacientů. Stejně tak apelujeme na všechny vegany, aby se řídili zásadami správné výživy, zejména v případě dětí. V případě zájmu Vám rádi pošleme naše odborně ozdrojované brožury Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy a Průvoce veganstvím: pro lékaře i veřejnost nebo si je kliknutím na jejich název můžete stahnout ve formátu pdf.

brozury-cvs

Zdroje:
1) Craig, W.J., Mangels, A.R. 2009. Position of the American Dietetic Association: vegetarian diets. Journal of the American Dietetic Association, 109 (7): 1266–82. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19562864
2) Dietetians of Canada 2014. Healthy Eating Guidelines for Vegans. Dostupné z: http://www.dietitians.ca/Downloads/Factsheets/Guidlines-for-Vegans.aspx
3) The British National Health Service 2015. The Vegan Diet. Dostupné z: http://www.nhs.uk/Livewell/Vegetarianhealth/Pages/Vegandiets.aspx
4) https://www.sciencedaily.com/terms/confirmation_bias.htm

Reakce dietetičky na zavádějící informace týkající se knihy bývalé veganky

Internetem se v poslední době rozšířil článek „Proč nebýt veganem? Bývalá veganka odhaluje závažné skutečnosti, které někteří nechtějí slyšet“, který vychází z knihy Veganská zrada od Mary Kahnové a který převzaly a publikovaly české a slovenské weby Svetkolemnas.cz a Badatel.cz (proslulé svou nízkou důvěryhodností).

Zde je reakce uznávané dietetičky Ginny Messiny na pseudovědeckou argumentaci v recenzi, která knihu opěvuje.

Autorka: Ginna Messina, MPH, RD

Překlad: Filip Kostka

Spisovatelka vědecké literatury Mara Kahnová nedávno publikovala knihu stavějící na odporu k veganství. Má titul Vegan Betrayal: Love, Lies and Hunger in a Plants Only World (Veganská zrada: Láska, lži a hlad ve výlučně rostlinném světě). Ke knize samotné se nemůžu příliš vyjádřit, neboť jsem ji zatím nečetla. Ráda bych se ale vyjádřila k recenzi na tuto knihu, která se objevila na webové stránce SBM (Science Based Medicine, tj. Vědecky podložená medicína, pozn. překladatele).

Článek, jež napsala spoluzakladatelka SBM doktorka Harriet Hallovou, je spíše než recenzí shrnutím obsahu knihy. Kromě toho se jedná o schvalování mnoha vědecky nepodložených mýtů o veganském stravování.

Většinou mi skutečně přijde, že SBM je vyvážená a na důkazech založená stránka. Autoři (včetně doktorky Hallové) jsou chytří a bystří a často s nimi souhlasím, když kritizují určitá rozšířená tvrzení veganů. V tomto článku se nicméně projevilo velké nesmírné zaujetí vůči veganství, nebo jednoduše nedostatek znalostí o veganské stravě. Ani jedna z těchto možností by neměla na stránce, která si zakládá na tom, že je založena na důkazech, co dělat.

Doktorka Hallová netvrdí, že by se jí líbila celá kniha (k tomu více níže), ale doporučuje – dokonce “vysoce doporučuje” – části, které se týkají veganské stravy. Na základě toho, co jsem v recenzi viděla, nemohu souhlasit.

Kahnová například tvrdí, že “Výzkum ukázal, že vegani mají nedostatky v mnoha klíčových živinách, včetně jódu, železa, zinku, taurinu, vitaminech A, D a B12, selenu, bílkovinách, vápníku a omega-3 mastných kyselinách”.

Podobná tvrzení všichni dobře známe – jedná se o ten typ tvrzení, ve kterém se spojují dezinformace se zavádějícími pozorováními. Vegani jsou například vystaveni přibližně stejnému riziku anémie z nedostatku železa jako nevegetariáni. To není nutně dobrá věc, protože anémie z nedostatku železa je vážný a častý problém. Ale poukazovat na to, že vegani mohodu trpět nedostatkem je zavádějící, pokud se tím snažíte ukázat, že veganská strava je horší než strava obsahující maso.

A pokud vím, taurin se nepovažuje ani za živinu, natož živinu “klíčovou”.

Je pravda, že špatně rozvržená veganská strava může být příliš nízká na vitamin A, D a B12, vápník, zinek, jód, esenciální mastné kyseliny a (v některých částech světa, ale ne ve Spojených státech) selén. U nevegetariánské americké stravy se však nedostatek vápníku a vitaminů A a D může vyskytovat také, stejně jako nedostatek vitaminu E, kyseliny listové, vitaminu C, horčíku a vlákniny. Osoby konzumující maso starší padesáti let mohou trpět deficitem vitaminu B12, pakliže neužívají doplňky nebo obohacené potraviny.

Osoby konzumující maso jsou na tom tedy lépe v určitých živinách a vegani zase v jiných. Žádný typ stravování nezaručuje adekvátní příjem živin a toto proto nemůže být argumentem pro nebo proti veganství. Stejně tak to není argument proti stravě, která obsahuje maso. Jen to znamená, že, ať se stravujete jakkoliv, měli byste si hlídat svůj nutriční příjem.

Nicméně podle doktorky Hallové si paní Kahnová “všímá, že vegani jedí obrovské množství sacharidů a veganského junk foodu a nedbají na své potřeby bílkovin a vitaminů”.

Proč by někdo, kdo přispívá na blog jménem Science-Based Medicine, měl pokládat za důležité, čeho si laik “všímá”, pokud to není podpořeno výzkumy?  Vegani se živí stravou, ve které asi 10 až 14 % energie pochází z bílkovin a asi 30 % z tuků – takže na ani jeden z těchto makronutrientů není chudá. Vegani možná mají vyšší příjem sacharidů než nevegetariáni, ale jelikož mají i v průměru nižší hodnotu BMI a mnohem menší riziko onemocnění cukrovkou, není to nejspíš problém.

A tvrzení, že vegani jedí mnoho junk foodu je v příkrém kontrastu s pozorováním jen o pár odstavců níže, dle kterého “se vegani mohou zprvu cítím lépe, protože přijímají méně kalorií a nahradili polotovary a junk food zdravějšími potravinami –  ovocem, zeleninou a obilninami

Jak to tedy je – jsou vegani více ohroženi zdravotními problémy, protože jí tak nezdravě, nebo jim prospívá, že jí zdravěji?

Následuje toto tvrzení o naplňování potřeb bílkovin: “Je to možné pro jedince s přirozeně nižší potřebou bílkovin, kteří dokáží sníst hodně luštěnin a nejsou vystaveni velkému stresu […] a bedlivě si hlídají denní množství, kvalitu a úplnost aminokyselin. Je to snadné? Ne, to není.

Je to snadné? Ano, je. Jen je potřeba přijmout dostatečné množství kalorií a každý den zahrnout do stravy několik porcí jídel bohatých na lysin, např. fazole, sóju a sojové výrobky, arašídové máslo nebo quinou. Pokud si myslíte, že je potřeba “bedlivě” si hlídat “úplnost aminokyselin”, musíte být stále ještě zaseklí v osmdesátých letech.

Konečně, nejednalo by se o pořádný exveganský/protiveganský článek, kdyby neobsahoval strašení ohledně sóji. Doktorka Hallová píše: “Vegani se často v bílkovinách spoléhají na sóju, ale sója může být v různých ohledech zdravotně závadná”.

Je to však názor doktorky Hallové, nebo paní Kahnové? Stejně jako na mnoha jiných místech recenze to není jasné. Tak či onak je nezodpovědné vkládat do článku taková vágní, nepodložená tvrzení, aniž by prošla kritickým zhodnocením.

V komentářích pod článek moderátor článek hájí s tím, že se jedná o recenzi, ne článek který sdílí názory doktorky Hallové. Nicméně doktorka Hallová jisté části knihy kritizuje,  v části s titulkem  “Bláboly se vetřely”. Tam napadá Kahnové názory na GMO plodiny, statiny a fruktózu s tím, že jsou “alarmistické a bez pevné opory ve vědeckém poznání”. Proč tedy podobně nezpochybnila části knihy zabývající se veganskou výživou? Protože věří, že “ohledně veganství jsou Kahnové informace spolehlivé, založené na důkazech a její argumentace je přesvědčivá”.

Dle mého názoru není pravda ani jedno z toho. Musím ale přiznat, že v knize i recenzi určitá legitimní kritika je. Je správné zpochybnit vegany, kteří tvrdí, že se lidé vyvinuli jako býložravci. Nevyvinuli, jsme všežravci se schopností a možností volby jíst býložravě. Je legitimní obviňovat vegany z přehánění, pokud tvrdí, že jíst zdravě se dá pouze na veganská stravě. Důkazy to nepodporují a je pravděpodobné že i jiné typy stravy založené převážně na rostlinách jsou stejně tak zdravé.

Kdyby se kniha i recenze držela těchto témat, byla by kritika validní. Zaujatost a dezinformace však oběma stranám diskuze – pro i protiveganské – hází klacky pod nohy. Tomu se jako vegani musíme vyhnout. A Science-Based Medicine dluží svým čtenářům skutečnou na vědě založenou recenzi této knihy.

Zdroj: TheVeganRD

Veletrh Veggie Planet konečně v Česku

Veletrhy Veggie Planet jsou již více let pořádány v několika evropských zemích. S podporou rakouské veganské společností (Vegane Gesellschaft Österreich) a českými partnery se v roce 2016 bude Veggie Planet konat i v Praze jako první veganský a vegetarianský veletrh tohoto druhu v ČR.

V rámci tohoto festivalu Vás budou kromě mnoha zajímavých vystavujících čekat přednášky, workshopy a cooking shows. Podrobný program najdete brzy na webových stránkách Veggie-planet.cz.

Událost na facebooku

VegMed 2016, 22. duben 2016, Berlín

V Berlíně se bude koncem dubna konat mezinárodní konference o medicíně a rostlinné výživě s názvem VegMed, kterou organizuje VEBU (Německá vegetariánská společnost) ve spolupráci s univerzitní nemocnicí Charité.

Konference je určena pro lékaře/ky, studentky/y medicíny i pro specialisty/ky na výživu a vědkyně a vědce z příbuzných oborů. Letos se očekává více než 800 účastníků. Vedle vědeckých prezentací konference nabídne také průvodní program včetně workshopů orientovaných na praxi nebo platformy pro navazování profesionálních kontaktů.

Hlavním cílem VegMed je začleňování a podpora celistvé rostlinné výživy (whole-foods plant-based nutrition) v rámci medicínských věd. Zvláštním zaměřením letošního ročníku bude optimalizace přenosu znalostí mezi lékaři a jejími pacienty v kontextu výživového poradenství.

Registrace zde

Vegetariánská výživa, zvláště pak rostlinná, získává stále větší pozornost v medicínských, psychologických, sociálních, ekologicých, politických a dalších kontextech. Veřejné průzkumy ukazují v posledních letech prudký nárůst počtu vegetariánů/ek, veganek/ů a flexitariánek/ů v západních krajinách.

V posledních dvou dekádách je vidět také nárůst zástanců a následovníků v medicínském oboru. Publikace, primárně z epidemiologických studií, ukazují v mnohých ohledech významné zdravotní výhody dobře vyvážené rostlinné stravy, například v oblasti kardiologie, metabolických nemocí, imunologie nebo onkologie.

Navzdory rostoucímu veřejnému zájmu je množství vědeckých prací v této oblasti stále příliš malé na to, aby umožnilo posun paradigmatu v současné medicíně. Z tohoto důvodu konzorcium projektu začalo s pořádáním každoroční konference VegMed.

Letos jde už o čtvrtý ročník původně národní konference, která tentokrát poprvé dostává rozměr mezinárodní vědecké konference.

Pozor: do 29. února můžete ještě zaslat i svou vědeckou práci. Viz odkaz na hlavní stránce http://vegmed.org/.