Stanovisko ČVS k případu týraného dítěte v Pensylvánii

Včera byl na serveru Tn.cz publikován článek se zavádějícím titulkem “Veganka málem utýrala dítě hlady. Dávala mu jen ovoce.”

V první řadě chceme poukázat na to, že v článku popisovaná strava založená výhradně na ovoci a ořeších rozhodně neodpovídá nutričním požadavkům dětského (ani dospělého) organismu. Jedná se ze strany matky o nebezpečné a nezodpovědné jednání.

Je to ještě veganství?

Na druhé straně musíme upozornit, že je silně zavádějící takovou stravu nazývat veganstvím a posilovat rozšířenou, leč mylnou představu, že je veganský způsob života jako takový nutričně neadekvátní.

Světoví odborníci na výživu se shodují v tom, že správně sestavená veganská strava je vhodná pro všechna životní období člověka, včetně těhotenství, kojení, dětství, dospívání a stáří [1, 2, 3].

Častým nešvarem médií je, že pod nálepku veganství zahrnují libovolnou restriktivní dietu:

Jako vegana označí třeba i někoho, kdo nejí vůbec nic, protože maso, mléko a vejce přece nekonzumuje. Odsuzovat rostlinnou stravu kvůli tomu, že takový člověk bude mít zdravotní problémy, ale dává podobný smysl, jako kvůli tomu odsuzovat stravu neveganskou, která rovněž může nabývat všelijakých nezdravých podob. Ačkoliv článek zmiňuje, že se Elizabeth Hawková stravovala extrémním způsobem, u lidí, kteří extrémní formou neveganské stravy vychovají např. morbidně obézní děti, se na jejich neveganství v článcích explicitně neupozorňuje.

Titulky obviňující vegany ze selhání samozřejmě zvyšují čtenost, stejně jako jiné články, které opakují nějaký rozšířený stereotyp. Lidé si totiž obecně rádi potvrzují své již existující domněnky [4].

Vědět jak na to

Je třeba zdůraznit, že veganská strava by měla vycházet z vědecky ověřených informací a proto by se každý nový zájemce měl informovat o specifických nutričních zásadách veganského stravování, aby se předešlo jeho potenciálním rizikům. Někteří lékaři i odborné instituce mají kvůli tomu tendenci vegany od jejich životního stylu raději paušálně odrazovat. Takový postoj ale může vést k tomu, že lidé ztratí důvěru k lékařům a začnou hledat pomoc v různých esoterických kruzích, čímž si mohou přivodit vážné zdravotní komplikace (např. následkem odmítání suplementace vitaminu B12).

Proto apelujeme na všechny odborníky a lékaře, aby namísto odrazování volili cestu informování svých pacientů. Stejně tak apelujeme na všechny vegany, aby se řídili zásadami správné výživy, zejména v případě dětí. V případě zájmu Vám rádi pošleme naše odborně ozdrojované brožury Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy a Průvoce veganstvím: pro lékaře i veřejnost nebo si je kliknutím na jejich název můžete stahnout ve formátu pdf.

brozury-cvs

Zdroje:
1) Craig, W.J., Mangels, A.R. 2009. Position of the American Dietetic Association: vegetarian diets. Journal of the American Dietetic Association, 109 (7): 1266–82. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19562864
2) Dietetians of Canada 2014. Healthy Eating Guidelines for Vegans. Dostupné z: http://www.dietitians.ca/Downloads/Factsheets/Guidlines-for-Vegans.aspx
3) The British National Health Service 2015. The Vegan Diet. Dostupné z: http://www.nhs.uk/Livewell/Vegetarianhealth/Pages/Vegandiets.aspx
4) https://www.sciencedaily.com/terms/confirmation_bias.htm

Reakce dietetičky na zavádějící informace týkající se knihy bývalé veganky

Internetem se v poslední době rozšířil článek „Proč nebýt veganem? Bývalá veganka odhaluje závažné skutečnosti, které někteří nechtějí slyšet“, který vychází z knihy Veganská zrada od Mary Kahnové a který převzaly a publikovaly české a slovenské weby Svetkolemnas.cz a Badatel.cz (proslulé svou nízkou důvěryhodností).

Zde je reakce uznávané dietetičky Ginny Messiny na pseudovědeckou argumentaci v recenzi, která knihu opěvuje.

Autorka: Ginna Messina, MPH, RD

Překlad: Filip Kostka

Spisovatelka vědecké literatury Mara Kahnová nedávno publikovala knihu stavějící na odporu k veganství. Má titul Vegan Betrayal: Love, Lies and Hunger in a Plants Only World (Veganská zrada: Láska, lži a hlad ve výlučně rostlinném světě). Ke knize samotné se nemůžu příliš vyjádřit, neboť jsem ji zatím nečetla. Ráda bych se ale vyjádřila k recenzi na tuto knihu, která se objevila na webové stránce SBM (Science Based Medicine, tj. Vědecky podložená medicína, pozn. překladatele).

Článek, jež napsala spoluzakladatelka SBM doktorka Harriet Hallovou, je spíše než recenzí shrnutím obsahu knihy. Kromě toho se jedná o schvalování mnoha vědecky nepodložených mýtů o veganském stravování.

Většinou mi skutečně přijde, že SBM je vyvážená a na důkazech založená stránka. Autoři (včetně doktorky Hallové) jsou chytří a bystří a často s nimi souhlasím, když kritizují určitá rozšířená tvrzení veganů. V tomto článku se nicméně projevilo velké nesmírné zaujetí vůči veganství, nebo jednoduše nedostatek znalostí o veganské stravě. Ani jedna z těchto možností by neměla na stránce, která si zakládá na tom, že je založena na důkazech, co dělat.

Doktorka Hallová netvrdí, že by se jí líbila celá kniha (k tomu více níže), ale doporučuje – dokonce “vysoce doporučuje” – části, které se týkají veganské stravy. Na základě toho, co jsem v recenzi viděla, nemohu souhlasit.

Kahnová například tvrdí, že “Výzkum ukázal, že vegani mají nedostatky v mnoha klíčových živinách, včetně jódu, železa, zinku, taurinu, vitaminech A, D a B12, selenu, bílkovinách, vápníku a omega-3 mastných kyselinách”.

Podobná tvrzení všichni dobře známe – jedná se o ten typ tvrzení, ve kterém se spojují dezinformace se zavádějícími pozorováními. Vegani jsou například vystaveni přibližně stejnému riziku anémie z nedostatku železa jako nevegetariáni. To není nutně dobrá věc, protože anémie z nedostatku železa je vážný a častý problém. Ale poukazovat na to, že vegani mohodu trpět nedostatkem je zavádějící, pokud se tím snažíte ukázat, že veganská strava je horší než strava obsahující maso.

A pokud vím, taurin se nepovažuje ani za živinu, natož živinu “klíčovou”.

Je pravda, že špatně rozvržená veganská strava může být příliš nízká na vitamin A, D a B12, vápník, zinek, jód, esenciální mastné kyseliny a (v některých částech světa, ale ne ve Spojených státech) selén. U nevegetariánské americké stravy se však nedostatek vápníku a vitaminů A a D může vyskytovat také, stejně jako nedostatek vitaminu E, kyseliny listové, vitaminu C, horčíku a vlákniny. Osoby konzumující maso starší padesáti let mohou trpět deficitem vitaminu B12, pakliže neužívají doplňky nebo obohacené potraviny.

Osoby konzumující maso jsou na tom tedy lépe v určitých živinách a vegani zase v jiných. Žádný typ stravování nezaručuje adekvátní příjem živin a toto proto nemůže být argumentem pro nebo proti veganství. Stejně tak to není argument proti stravě, která obsahuje maso. Jen to znamená, že, ať se stravujete jakkoliv, měli byste si hlídat svůj nutriční příjem.

Nicméně podle doktorky Hallové si paní Kahnová “všímá, že vegani jedí obrovské množství sacharidů a veganského junk foodu a nedbají na své potřeby bílkovin a vitaminů”.

Proč by někdo, kdo přispívá na blog jménem Science-Based Medicine, měl pokládat za důležité, čeho si laik “všímá”, pokud to není podpořeno výzkumy?  Vegani se živí stravou, ve které asi 10 až 14 % energie pochází z bílkovin a asi 30 % z tuků – takže na ani jeden z těchto makronutrientů není chudá. Vegani možná mají vyšší příjem sacharidů než nevegetariáni, ale jelikož mají i v průměru nižší hodnotu BMI a mnohem menší riziko onemocnění cukrovkou, není to nejspíš problém.

A tvrzení, že vegani jedí mnoho junk foodu je v příkrém kontrastu s pozorováním jen o pár odstavců níže, dle kterého “se vegani mohou zprvu cítím lépe, protože přijímají méně kalorií a nahradili polotovary a junk food zdravějšími potravinami –  ovocem, zeleninou a obilninami

Jak to tedy je – jsou vegani více ohroženi zdravotními problémy, protože jí tak nezdravě, nebo jim prospívá, že jí zdravěji?

Následuje toto tvrzení o naplňování potřeb bílkovin: “Je to možné pro jedince s přirozeně nižší potřebou bílkovin, kteří dokáží sníst hodně luštěnin a nejsou vystaveni velkému stresu […] a bedlivě si hlídají denní množství, kvalitu a úplnost aminokyselin. Je to snadné? Ne, to není.

Je to snadné? Ano, je. Jen je potřeba přijmout dostatečné množství kalorií a každý den zahrnout do stravy několik porcí jídel bohatých na lysin, např. fazole, sóju a sojové výrobky, arašídové máslo nebo quinou. Pokud si myslíte, že je potřeba “bedlivě” si hlídat “úplnost aminokyselin”, musíte být stále ještě zaseklí v osmdesátých letech.

Konečně, nejednalo by se o pořádný exveganský/protiveganský článek, kdyby neobsahoval strašení ohledně sóji. Doktorka Hallová píše: “Vegani se často v bílkovinách spoléhají na sóju, ale sója může být v různých ohledech zdravotně závadná”.

Je to však názor doktorky Hallové, nebo paní Kahnové? Stejně jako na mnoha jiných místech recenze to není jasné. Tak či onak je nezodpovědné vkládat do článku taková vágní, nepodložená tvrzení, aniž by prošla kritickým zhodnocením.

V komentářích pod článek moderátor článek hájí s tím, že se jedná o recenzi, ne článek který sdílí názory doktorky Hallové. Nicméně doktorka Hallová jisté části knihy kritizuje,  v části s titulkem  “Bláboly se vetřely”. Tam napadá Kahnové názory na GMO plodiny, statiny a fruktózu s tím, že jsou “alarmistické a bez pevné opory ve vědeckém poznání”. Proč tedy podobně nezpochybnila části knihy zabývající se veganskou výživou? Protože věří, že “ohledně veganství jsou Kahnové informace spolehlivé, založené na důkazech a její argumentace je přesvědčivá”.

Dle mého názoru není pravda ani jedno z toho. Musím ale přiznat, že v knize i recenzi určitá legitimní kritika je. Je správné zpochybnit vegany, kteří tvrdí, že se lidé vyvinuli jako býložravci. Nevyvinuli, jsme všežravci se schopností a možností volby jíst býložravě. Je legitimní obviňovat vegany z přehánění, pokud tvrdí, že jíst zdravě se dá pouze na veganská stravě. Důkazy to nepodporují a je pravděpodobné že i jiné typy stravy založené převážně na rostlinách jsou stejně tak zdravé.

Kdyby se kniha i recenze držela těchto témat, byla by kritika validní. Zaujatost a dezinformace však oběma stranám diskuze – pro i protiveganské – hází klacky pod nohy. Tomu se jako vegani musíme vyhnout. A Science-Based Medicine dluží svým čtenářům skutečnou na vědě založenou recenzi této knihy.

Zdroj: TheVeganRD

Veletrh Veggie Planet konečně v Česku

Veletrhy Veggie Planet jsou již více let pořádány v několika evropských zemích. S podporou rakouské veganské společností (Vegane Gesellschaft Österreich) a českými partnery se v roce 2016 bude Veggie Planet konat i v Praze jako první veganský a vegetarianský veletrh tohoto druhu v ČR.

V rámci tohoto festivalu Vás budou kromě mnoha zajímavých vystavujících čekat přednášky, workshopy a cooking shows. Podrobný program najdete brzy na webových stránkách Veggie-planet.cz.

Událost na facebooku

VegMed 2016, 22. duben 2016, Berlín

V Berlíně se bude koncem dubna konat mezinárodní konference o medicíně a rostlinné výživě s názvem VegMed, kterou organizuje VEBU (Německá vegetariánská společnost) ve spolupráci s univerzitní nemocnicí Charité.

Konference je určena pro lékaře/ky, studentky/y medicíny i pro specialisty/ky na výživu a vědkyně a vědce z příbuzných oborů. Letos se očekává více než 800 účastníků. Vedle vědeckých prezentací konference nabídne také průvodní program včetně workshopů orientovaných na praxi nebo platformy pro navazování profesionálních kontaktů.

Hlavním cílem VegMed je začleňování a podpora celistvé rostlinné výživy (whole-foods plant-based nutrition) v rámci medicínských věd. Zvláštním zaměřením letošního ročníku bude optimalizace přenosu znalostí mezi lékaři a jejími pacienty v kontextu výživového poradenství.

Registrace zde

Vegetariánská výživa, zvláště pak rostlinná, získává stále větší pozornost v medicínských, psychologických, sociálních, ekologicých, politických a dalších kontextech. Veřejné průzkumy ukazují v posledních letech prudký nárůst počtu vegetariánů/ek, veganek/ů a flexitariánek/ů v západních krajinách.

V posledních dvou dekádách je vidět také nárůst zástanců a následovníků v medicínském oboru. Publikace, primárně z epidemiologických studií, ukazují v mnohých ohledech významné zdravotní výhody dobře vyvážené rostlinné stravy, například v oblasti kardiologie, metabolických nemocí, imunologie nebo onkologie.

Navzdory rostoucímu veřejnému zájmu je množství vědeckých prací v této oblasti stále příliš malé na to, aby umožnilo posun paradigmatu v současné medicíně. Z tohoto důvodu konzorcium projektu začalo s pořádáním každoroční konference VegMed.

Letos jde už o čtvrtý ročník původně národní konference, která tentokrát poprvé dostává rozměr mezinárodní vědecké konference.

Pozor: do 29. února můžete ještě zaslat i svou vědeckou práci. Viz odkaz na hlavní stránce http://vegmed.org/.

Právní status etického veganství

V případě etického veganství nejde o pouhou stravovací zvyklost, ale i ucelený světonázor, který je podle rozsudků Evropského soudu pro lidská práva i podle Nejvyššího správního soudu ČR postaven na stejnou úroveň jako náboženské vyznání.

Jde například o rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Aps 3/2010 (odkaz zde):

(…) Evropský soud pro lidská práva vytvořil rozsáhlou a konzistentní judikaturu v otázce toho, co je chráněno čl. 9 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání se dle této judikatury netýká pouze náboženského přesvědčení, ale i světonázoru, nahlížení na svět či přesvědčení jako takového, pokud splňují určité podmínky: je třeba, aby dosahovaly určité míry přesvědčivosti, vážnosti, soudržnosti a důležitosti (blíže viz rozsudek ze dne 6. 11. 2008, věc Leela Förderkreis e.V. a další proti Německu, eventuálně rozsudek velkého senátu ze dne 29. 6. 2007, věc Folgero proti Norsku). Zásady veganské stravy, které odmítají konzumaci potravin živočišného původu, takovým uceleným přesvědčením jsou. Jde o zásady, které jistě nejsou excesivní či účelově zkonstruované jen proto, aby se jich stěžovatelé mohli dovolávat; naopak je zřejmé, že oba stěžovatelé se pravidly veganství řídili dávno před tím, než stěžovatel b) začal navštěvovat základní školu. Je také nepochybné, že zásady veganské stravy vyznává co do počtu relevantní skupina osob a že tyto zásady mají i svůj etický rozměr, vycházející z nenásilí vůči tvorům schopným cítit bolest.

Veganské doplňky stravy a první členské výhody

Mnozí z nás máme díky netradičnímu způsobu života a stravování nastudováno hodně informací o výživě. Dozvídáme se o problematických bodech (nejen) rostlinného stravování a možnostech jejich řešení. Podle našich možností a konkrétní situace pak buď upravíme svůj jídelníček a/nebo volíme doplňky stravy. S výjimkou vitaminu B12 umíme všechny živiny získat z neživočišných zdrojů, záleží však na nás kolik pozornosti jejich získávání jsme ochotni věnovat, nakolik je to pro nás v naší situaci praktické a zvažujeme i další hlediska (např. dostupnost dané potraviny v ČR).

Pokud jste se rozhodli pro užívání některých doplňků, nebo o nich přemýšlíte, máme pro vás dobrou zprávu. Přinášíme vám tři nejžádanější veganské doplňky stravy a s nimi i první členskou výhodu: minimální možné ceny pro členy a členky.

Opti3: omega-3 kyseliny

Opti3 je doplňek, který obsahuje omega-3 kyseliny (ve formě EPA/DHA) a vitamin D3 a je tak veganskou alternativou k rybímu oleji, resp. k mořským živočichům. Je vhodný pro všechny vegany a lidi, kteří tyto produkty běžně nejí (týká se většiny české populace). Více informací o omega-3 kyselinách v rostlinném stravování, o konverzi ALA kyselin (len, řepka, vlašské ořechy) na DHA/EPA a doporučeních přineseme v samostatném článku.

balení 60 tablet (150 mg EPA, 250 mg DHA, 200 IU vit. D3)
cena pro členy/ky ČVS: 440 Kč
cena pro veřejnost: 470 Kč

Vitashine: vitamin D

Vitashine je první veganský doplněk na trhu, který nabízí vitamin D ve formě D3 (cholekalciferol). Vhodný pro každého, kdo tráví (zejména od jara do podzimu) málo času na slunci, ať už z důvodu kancelářské práce nebo na doporučení lékaře (např. kvůli alergii nebo melanomu).

Vitashine sprej (150 dávek po 200 IU):
cena pro členy/ky ČVS: 265 Kč
cena pro veřejnost: 295 Kč

Vitashine tablety 1000 IU (60 tablet):
cena pro členy ČVS: 275 Kč
cena pro veřejnost: 325 Kč

Vitashine tablety 2500 IU (60 tablet):
cena pro členy ČVS: 285 Kč
cena pro veřejnost: 350 Kč

VEG1: veganský multivitamin od Vegan Society

Známý multivitamin připravený odborníky z britské Vegan Society obsahující vitamin B12, B2, B6, kyselinu listovou, selen, jód a vitamin D2 (ergokalciferol). Vhodný pro všechny vegany, kteří nechtějí nebo nemůžou myslet na doplňování těchto látek z obohacených potravin (B12), z mořských řas, Vincentky (jód), para ořechů (selen) nebo dostatečného pobytu na slunci (kancelářská práce, melanom, alergie).

balení 180 tablet, příchuť pomeranč nebo černý rybíz
Cena pro členy/ky: 440 Kč
Cena pro veřejnost: 470 Kč

Koupí těchto doplňků u nás zároveň podpoříte naši činnost (vítána je samozřejmě i jakákoli částka navíc k ceně objednávky, která bude považována za dar). V případě zájmu nám prosím napište email. V budoucnu zprovozníme e-shop (najde se na tento úkol dobrovolník nebo dobrovolnice?).

Doplňky zašleme poštou nebo si je můžete vyzvednout osobně v pražské kavárně Veg Teg (Trojická 8, Praha 2).

Informace o základech veganské výživy najdete tady a pokud chcete podpořit naši činnost (a tím i získat členské výhody), přidejte se k nám.

GIVT banner

Nakoupím v obchodě, podpořím neziskovku

Nyní nás můžete podpořit i obyčejným nákupem na internetu!

Díky olomouckému projektu GIVT je to velmi jednoduché: vyberete internetový obchod, ve kterém chcete nakoupit, organizaci, kterou chcete podpořit, kliknete a dále už nakupujete jako obyčejně. Část z nákupu dostane od obchodu GIVT a ten polovinu nebo i více pošle organizaci. Více o tom jak to funguje se dočtete tady.

ČVS na GIVTu

Česká veganská společnost na GIVTu

Pokud chcete nákupem podporovat hlavně Českou veganskou společnost, na této stránce si nás označte jako oblíbenou organizaci. Další vychytávka je rozšíření do prohlížeče: když si ho nainstalujete, prohlížeč vás upozorní kdykoli otevřete stránku obchodu zapojeného do projektu. Jedním kliknutím pak nakupujete přes GIVT a podporujete svou neziskovku.

A nestojí to ani korunu navíc 🙂

PS: samozřejmě pokud zrovna nepotřebujete nakoupit a přesto nás chcete podpořit, jde to také velmi snadno pomocí naší darovací stránky. Každé podpory si velmi vážíme. Děkujeme!

Výzva: Měsíc bez živočišných produktů

Přemýšleli jste někdy o snížení své spotřeby živočišných produktů, ale ve změně vám bránil nedostatek informací a podpory ze strany okolí?

Přijměte velkou veganskou výzvu měsíce listopad, který je Světovým měsícem veganství, a vyzkoušejte si, jaké je to být veganem na 30 dní.

Připravili jsme pro vás facebookovou událost, ve které obdržíte praktické informace o výživě, recepty na chutné pokrmy, tipy, co a kde nakoupit, ale i odpovědi na všechny možné otázky, které můžete sami pokládat na zdi.

Odkaz na událost.

Oběd ze syrové stravy

Jak argumentace zdravím škodí veganství

30. listopad 2010. Autorka: Virginia Messina, veganská dietoložka. Z anglického originálu přeložila Klára Bulantová.

Poznámka ČVS: I v Česku pozorujeme s roustoucím zájmem o veganství také nárůst mnohých nedorozumění o výživě i o veganství jako takovém. I když je pravdou, že převážně rostlinnou stravu je možno doporučovat všem, mnoho lidí tvrdí že čistě rostlinná strava je tou nejzdravější volbou. A rostlinnou stravou to zdaleka nekončí. Mnoho lidí si dnes veganství spojuje i s bezlepkovou stravou, stravou bez cukru (myšleno bez rafinovaného bíleho cukru – sacharózy), výlučně syrovou (raw) stravou a dalšími způsoby stravování. I když je beze sporu dobře, když vegani a veganky dbají o své zdraví a zdraví svých dětí, je také důležité nepodléhat a nešířit přehnaná tvrzení a mýty. Pokud člověk nemá podezření, že trpí nesnášenlivostí lepku, není důvod se mu vyhýbat, stejně jako není důvod proč by lidé neměli jíst tepelně upravovanou stravu. A také není pravdou že čistě rostlinná strava, nebo strava s některým ze zmíněných omezení je zárukou nebo dokonce podmínkou optimálního zdraví pro všechny. Měli bychom mít na paměti, že pokud budeme překrucovat nebo natahovat pravdu, může to snaze žít soucitně, ekologicky i zdravě vážně škodit.  Následující článek je glosou známé veganské dietoložky Virginie Messina na toto téma.

Když se prezident Clinton před několika měsíci stal (téměř úplným) veganem, moje reakce na tuto novinku nebyla tak nadšená, jak asi bývala mohla být. Vidět, jak se vysoce postavení lidé (nebo kdokoli, kdo něco znamená) stávají vegany ze zdravotních důvodů mě znervózňuje. Zaprvé, prezident Clinton označil svou stravu za „přísnou“, což není zrovna lákavé slovo, mluvíme-li o volbě potravin. Také naznačil, že se jedná o „experiment“ a poznamenal, že 82 procent těch, kdo se dají na nízkotučnou, téměř veganskou stravu pozoruje výrazná zlepšení jejich srdečních potíží. Pod čarou tak tedy říká, že pokud nebude mezi těmi osmnácti šťastnými procenty, experiment ukončí. Jeho strava tedy znamená léčbu, nikoli rozhodnutí se pro veganský životní styl.

Jen pro pořádek – očekávám, že prezident Clinton ony výhody zpozoruje, neboť zhubl tolik, že to samo o sobě má silný vliv na riziko vzniku srdečních chorob. Přesto si ale myslím, že argumentace zdravím škodí veganství i zvířatům, a to z několika důvodů.

~ Lidé, kteří se rozhodnou pro veganskou stravu ze zdravotních důvodů, se nikdy nespokojí pouze s tím „být vegany“. Tíhnou k nabírání dalších a dalších omezení jako žádné přidané oleje/tuky, žádné vařené jídlo, jí pouze nezpracované rostlinné potraviny nebo dokonce vynechávají ořechy a semínka. Kdyby kterékoli z těchto omezení mělo skutečné výhody, byla by to jiná věc. Ona je ale nemají a naopak mohou zdraví veganů škodit.

Ráda bych viděla důkazy potvrzující, že vegani konzumující pouze nezpracované potraviny jsou zdravější než ti, kdo pijí obohacený pomerančový džus, jedí vápníkem srážené tofu, olivový olej a čas od času trochu veganské zmrzliny. Já nikdy žádné neviděla. Myslím, že ti, kdo přijímají více restriktivní formy veganství mohou naopak mít více zdravotních problémů, nikoli méně. Světová zdravotnická organizace (WHO) například doporučuje ženám jíst stravu obsahující nejméně 15 procent tuku – přesto některé veganky touží jíst deset procent či méně, přičemž se vyhýbají všem přidaným tukům a omezují další vysokotučná jídla.

Výzkumníci z WHO také přehodnocují pohled na potřebu bílkovin – a někteří se domnívají, že by měla být vyšší než se dosud soudilo. To není problém pro průměrného všežravce a pravděpodobně ani pro průměrného vegana. Ale pro ty vegany, kdo jedí syrovou stravu nebo extrémně nízkotučnou dietu, která minimalizuje i potraviny s vysokým obsahem bílkovin, by to problém být mohl.

~Etický argument pro veganství platí pro všechny. Zdravotní argumenty cílí na velmi konkrétní část obyvatel. V upoutávce ke knize The Engine 2 Diet jedna z osob, jež „program“ absolvovaly, už v něm není, neboť “už ho nepotřebuje“. Čili se – jako mnoho všežravců – těší dobrému zdraví a nevidí jediný důvod, proč by měla být vegankou.

~Argument zdravím není neprůstřelný. Jak už jsem zmínila výše v komentáři o prezidentu Clintonovi, pokud lidé nedostanou výhody, které očekávají, tj. snížení cholesterolu nebo váhy, nemají mnoho důvodů, aby zůstali u veganské stravy. Oproti tomu etický argument vždy dostojí svému závazku. Je to vždy ta nejvíce soucitná volba a vždy prosazuje spravedlnost pro zvířata.

~Argument zdravím není jedinečný. Lidé, kteří se soustředí pouze na zdravotní stránky veganské stravy se mohou nechat zlákat dalšími dietními filosofiemi, které slibují zlepšení zdraví. Pro etické vegany neexistuje srovnatelný nebo alternativní způsob stravování a žití.

Můžeme samozřejmě protiargumentovat, že získávat lidi pro veganství z jakéhokoli důvodu je dobrá věc. Snižuje to využívání zvířat, umožňuje měnit přístup lidí ohledně volby potravy – a to nakonec může otevřít jejich mysle v otázce osvobození zvířat. Jsem nakloněna většině takových snah a kampaní. S využíváním argumentace zdravím tímto způsobem je ale problém – a to ten, že žádný zdravotní argument pro veganství neexistuje.

Samozřejmě existuje velice dobrý argument ve prospěch jezení více (mnohem více) rostlin než živočišné potravy, ale nikdo neprokázal, že člověk musí přijímat pouze rostlinnou stravu, aby byl zdravý. Pokud bychom tedy chtěli vytvořit argument pro stoprocentní veganskou stravu založený na zdravotních výhodách, nemáme jinou možnost než si trochu pohrát s pravdou. Museli bychom přeceňovat výhody veganské stravy a někdy bagatelizovat nebo zavrhovat rizika. A jakmile odbočíme od skutečných faktů, bude naše obhajoba stát na tenkém ledě.

Mám dobrý důvod, proč doporučuji pouze hrstku zdrojů týkajících se veganské výživy; ty zahrnují Vegan Health, Vegetarian Resource Group, Dr. Michaela Gregera a knihy Becoming Vegan a Simply Vegan. Jedná se totiž o spolehlivé zdroje, které nikdy nepřeceňují zdravotní výhody veganství, natož aby ignorovaly potenciální nástrahy. A hádejte co – všechny pocházejí od profesionálů z oblasti zdravotnictví, kteří jsou etickými vegany.

Vyjádření ČVS k článku „Jde to i bez masa“

V časopisu DM drogerie active beauty (6/2015) vyšel článek „Jde to i bez masa“ věnovaný veganství (str. 18 – 22). Velmi oceňujeme zařazení tématu veganství do firemního časopisu, stejně jako bohatou nabídku veganských produktů v DM drogeriích (pomazánky, rostlinná mléka, burgery, dezerty aj.).  

Rádi bychom však uvedli na pravou míru některá tvrzení oslovené odbornice Ivany Molnárové.

Paní Molnárová správně upozorňuje na problematiku vitaminu B12, nicméně neztotožňujeme se s tvrzením, že je „důležité tyto hodnoty za pomoci krevních testů pravidelně kontrolovat a v případě potřeby obohatit jídelníček o příslušné doplňky stravy„. Vitamin B12 by totiž dle současného vědeckého konsensu měli vegani doplňovat vždy a neměli by tedy čekat až na špatné výsledky testů [1]. Na druhou stranu není potřeba, aby všichni vegani chodili pravidelně na krevní testy, pakliže si přísun vitaminu B12 hlídají a nemají žádné obtíže. Pravidelné kontroly však důrazně doporučujeme veganům, kteří jsou přesvědčeni, že doplňky nepotřebují.

Za problematické též považujeme tvrzení, že veganské stravování není vhodné pro pacienty se zvýšenou potřebou živin, děti, seniory, těhotné a kojící matky. Ve skutečnosti se světoví odborníci na výživu shodují v tom, že správně sestavená veganská strava je vhodná pro všechna životní období člověka, včetně těhotenství, kojení, dětství, dospívání a stáří [2, 3, 4]. Souhlasíme s tím, že tato strava musí být správně sestavená a doplněna o vitamin B12 a proto je na místě vegany informovat o zásadách vyvážené veganské stravy pro daný věk [5], ale není třeba je od veganství paušálně odrazovat. Zvláště staří lidé mohou mít z rostlinné stravy řadu výhod např. nižší krevní tlak, snížení hladiny cholesterolu, zdravou váhu, nižší výskyt diabetu 2. typu, onemocnění srdce a mrtvice [6].

Na závěr bychom rádi krátce okomentovali toto tvrzení: „člověk patří jednoznačně mezi všežravce. V případě konzumace pouhého ovoce a zeleniny a zcela bez přísunu bílkovin by se lidský mozek nikdy nevyvinul do stávající podoby.“ Rostlinná strava není jenom ovoce a zelenina, ale také (a především) luštěniny, obiloviny, semena a ořechy. Ty obsahují bílkovin, tuků i cukrů dostatek. I když je člověk všežravec, nehledě na to jakou úlohu v lidské evoluci živočišná strava sehrála, i čistě rostlinná strava obohacená vitaminem B12 dokáže pokrýt veškeré potřebné živiny.

Pro úplnost dodáváme, že hospodářským zvířatům ve velkochovech, odkud dnes pochází většina živočišných výrobků, se také dodává řada vitamínů (vitamin B12 nebo kobalt, vitamin A, vitamin D aj.), takže i běžní konzumenti přijímají tyto vitamíny z doplňků [7].

Kromě výše uvedených tří detailů považujeme článek za zdařilý a děkujeme DM drogerii, že tématu věnuje prostor.


[1] Otevřený dopis od zdravotnických pracovníků a veganských organizací Co by měl každý vegan vědět o vitaminu B12
[2] Stanovisko Academy of Nutrition and Dietetics
[3] Stanovisko Dietitians of Canada
[4] Stanovisko The British National Health Service
[5] Přečtěte si právě vydanou brožuru Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy (pdf)
[6] The Heart and Stroke Foundation of Canada
[7] Podrobnosti v článku Vitamin B12: zázračná pilulka, nebo Achillova pata veganství?