Reakce dietetičky na zavádějící informace týkající se knihy bývalé veganky

Internetem se v poslední době rozšířil článek „Proč nebýt veganem? Bývalá veganka odhaluje závažné skutečnosti, které někteří nechtějí slyšet“, který vychází z knihy Veganská zrada od Mary Kahnové a který převzaly a publikovaly české a slovenské weby Svetkolemnas.cz a Badatel.cz (proslulé svou nízkou důvěryhodností).

Zde je reakce uznávané dietetičky Ginny Messiny na pseudovědeckou argumentaci v recenzi, která knihu opěvuje.

Autorka: Ginna Messina, MPH, RD

Překlad: Filip Kostka

Spisovatelka vědecké literatury Mara Kahnová nedávno publikovala knihu stavějící na odporu k veganství. Má titul Vegan Betrayal: Love, Lies and Hunger in a Plants Only World (Veganská zrada: Láska, lži a hlad ve výlučně rostlinném světě). Ke knize samotné se nemůžu příliš vyjádřit, neboť jsem ji zatím nečetla. Ráda bych se ale vyjádřila k recenzi na tuto knihu, která se objevila na webové stránce SBM (Science Based Medicine, tj. Vědecky podložená medicína, pozn. překladatele).

Článek, jež napsala spoluzakladatelka SBM doktorka Harriet Hallovou, je spíše než recenzí shrnutím obsahu knihy. Kromě toho se jedná o schvalování mnoha vědecky nepodložených mýtů o veganském stravování.

Většinou mi skutečně přijde, že SBM je vyvážená a na důkazech založená stránka. Autoři (včetně doktorky Hallové) jsou chytří a bystří a často s nimi souhlasím, když kritizují určitá rozšířená tvrzení veganů. V tomto článku se nicméně projevilo velké nesmírné zaujetí vůči veganství, nebo jednoduše nedostatek znalostí o veganské stravě. Ani jedna z těchto možností by neměla na stránce, která si zakládá na tom, že je založena na důkazech, co dělat.

Doktorka Hallová netvrdí, že by se jí líbila celá kniha (k tomu více níže), ale doporučuje – dokonce “vysoce doporučuje” – části, které se týkají veganské stravy. Na základě toho, co jsem v recenzi viděla, nemohu souhlasit.

Kahnová například tvrdí, že “Výzkum ukázal, že vegani mají nedostatky v mnoha klíčových živinách, včetně jódu, železa, zinku, taurinu, vitaminech A, D a B12, selenu, bílkovinách, vápníku a omega-3 mastných kyselinách”.

Podobná tvrzení všichni dobře známe – jedná se o ten typ tvrzení, ve kterém se spojují dezinformace se zavádějícími pozorováními. Vegani jsou například vystaveni přibližně stejnému riziku anémie z nedostatku železa jako nevegetariáni. To není nutně dobrá věc, protože anémie z nedostatku železa je vážný a častý problém. Ale poukazovat na to, že vegani mohodu trpět nedostatkem je zavádějící, pokud se tím snažíte ukázat, že veganská strava je horší než strava obsahující maso.

A pokud vím, taurin se nepovažuje ani za živinu, natož živinu “klíčovou”.

Je pravda, že špatně rozvržená veganská strava může být příliš nízká na vitamin A, D a B12, vápník, zinek, jód, esenciální mastné kyseliny a (v některých částech světa, ale ne ve Spojených státech) selén. U nevegetariánské americké stravy se však nedostatek vápníku a vitaminů A a D může vyskytovat také, stejně jako nedostatek vitaminu E, kyseliny listové, vitaminu C, horčíku a vlákniny. Osoby konzumující maso starší padesáti let mohou trpět deficitem vitaminu B12, pakliže neužívají doplňky nebo obohacené potraviny.

Osoby konzumující maso jsou na tom tedy lépe v určitých živinách a vegani zase v jiných. Žádný typ stravování nezaručuje adekvátní příjem živin a toto proto nemůže být argumentem pro nebo proti veganství. Stejně tak to není argument proti stravě, která obsahuje maso. Jen to znamená, že, ať se stravujete jakkoliv, měli byste si hlídat svůj nutriční příjem.

Nicméně podle doktorky Hallové si paní Kahnová “všímá, že vegani jedí obrovské množství sacharidů a veganského junk foodu a nedbají na své potřeby bílkovin a vitaminů”.

Proč by někdo, kdo přispívá na blog jménem Science-Based Medicine, měl pokládat za důležité, čeho si laik “všímá”, pokud to není podpořeno výzkumy?  Vegani se živí stravou, ve které asi 10 až 14 % energie pochází z bílkovin a asi 30 % z tuků – takže na ani jeden z těchto makronutrientů není chudá. Vegani možná mají vyšší příjem sacharidů než nevegetariáni, ale jelikož mají i v průměru nižší hodnotu BMI a mnohem menší riziko onemocnění cukrovkou, není to nejspíš problém.

A tvrzení, že vegani jedí mnoho junk foodu je v příkrém kontrastu s pozorováním jen o pár odstavců níže, dle kterého “se vegani mohou zprvu cítím lépe, protože přijímají méně kalorií a nahradili polotovary a junk food zdravějšími potravinami –  ovocem, zeleninou a obilninami

Jak to tedy je – jsou vegani více ohroženi zdravotními problémy, protože jí tak nezdravě, nebo jim prospívá, že jí zdravěji?

Následuje toto tvrzení o naplňování potřeb bílkovin: “Je to možné pro jedince s přirozeně nižší potřebou bílkovin, kteří dokáží sníst hodně luštěnin a nejsou vystaveni velkému stresu […] a bedlivě si hlídají denní množství, kvalitu a úplnost aminokyselin. Je to snadné? Ne, to není.

Je to snadné? Ano, je. Jen je potřeba přijmout dostatečné množství kalorií a každý den zahrnout do stravy několik porcí jídel bohatých na lysin, např. fazole, sóju a sojové výrobky, arašídové máslo nebo quinou. Pokud si myslíte, že je potřeba “bedlivě” si hlídat “úplnost aminokyselin”, musíte být stále ještě zaseklí v osmdesátých letech.

Konečně, nejednalo by se o pořádný exveganský/protiveganský článek, kdyby neobsahoval strašení ohledně sóji. Doktorka Hallová píše: “Vegani se často v bílkovinách spoléhají na sóju, ale sója může být v různých ohledech zdravotně závadná”.

Je to však názor doktorky Hallové, nebo paní Kahnové? Stejně jako na mnoha jiných místech recenze to není jasné. Tak či onak je nezodpovědné vkládat do článku taková vágní, nepodložená tvrzení, aniž by prošla kritickým zhodnocením.

V komentářích pod článek moderátor článek hájí s tím, že se jedná o recenzi, ne článek který sdílí názory doktorky Hallové. Nicméně doktorka Hallová jisté části knihy kritizuje,  v části s titulkem  “Bláboly se vetřely”. Tam napadá Kahnové názory na GMO plodiny, statiny a fruktózu s tím, že jsou “alarmistické a bez pevné opory ve vědeckém poznání”. Proč tedy podobně nezpochybnila části knihy zabývající se veganskou výživou? Protože věří, že “ohledně veganství jsou Kahnové informace spolehlivé, založené na důkazech a její argumentace je přesvědčivá”.

Dle mého názoru není pravda ani jedno z toho. Musím ale přiznat, že v knize i recenzi určitá legitimní kritika je. Je správné zpochybnit vegany, kteří tvrdí, že se lidé vyvinuli jako býložravci. Nevyvinuli, jsme všežravci se schopností a možností volby jíst býložravě. Je legitimní obviňovat vegany z přehánění, pokud tvrdí, že jíst zdravě se dá pouze na veganská stravě. Důkazy to nepodporují a je pravděpodobné že i jiné typy stravy založené převážně na rostlinách jsou stejně tak zdravé.

Kdyby se kniha i recenze držela těchto témat, byla by kritika validní. Zaujatost a dezinformace však oběma stranám diskuze – pro i protiveganské – hází klacky pod nohy. Tomu se jako vegani musíme vyhnout. A Science-Based Medicine dluží svým čtenářům skutečnou na vědě založenou recenzi této knihy.

Zdroj: TheVeganRD

2 Komentářů

  1. Dweezil

    That in’higtss perfect for what I need. Thanks!

  2. Renata

    stále dokola vymívání mozku.Člověk má intuici a ví co má jíst.Co je pro někoho jedem je pro někoho lékem.Společnost úspěšně vytvořila stádo ovčanů.Nikdo si do těla nevidí,ale cítí.Když si lidi nevěří je problém.Lidi mají posedlost na radách druhých.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *