Stanovisko ČVS k prohlášení Jana Lebla v DVTV

Dne 9. Listopadu 2017 byl na zpravodajském portálu DVTV zveřejněn videozáznam rozhovoru s endokrinologem a pediatrem Janem Leblem s provokativním titulkem: “Děti potřebují maso, veganství zásadně škodí růstu, mentálně dozráváme až po třicítce, říká Lebl”.

Chlorela, B12, veganství

Musím užívat doplňky vitaminu B12, když užívám chlorellu?

Mezi lidmi koluje názor, že vegani mohou získat dostatečné množství vitaminu B₁₂ z chlorelly, což je rod sladkovodních jednobuněčných řas distribuovaný ve formě potravinových doplňků. Tuto domněnku šíří zejména prodejci těchto produktů, přičemž se opírají o studii, která to, co prodejci tvrdí, nedokazuje.

Neprofesionální přístup k veganství na ČT

Týden před Vánoci se na Českou veganskou společnost obrátila Česká televize se žádostí o vyslání zástupce/kyně do diskusního pořadu Máte slovo na téma Jídlo škodící zdraví, který byl odvysílán 12. ledna 2017.

Vyjádření k výroku Radima Horníčka na Denik.cz

Dne 9.1. vyšel na portálu Deník.cz článek s názvem “Med, mléko, vejce? Ne! Jsem vegan”. Jeho součástí je i vyjádření lékaře Radima Horníčka, které je však nepravdivé a zavádějící:

Reakce na mylná tvrzení MUDr. Elekové o veganské stravě u dětí

Rozhovor s MUDr. Elekovou, který koluje od listopadu po internetu, obsahuje řadu zavádějících či mylných tvrzení, která odporují ověřeným vědeckým poznatkům.

Stanovisko ČVS k případu týraného dítěte v Pensylvánii

Včera byl na serveru Tn.cz publikován článek se zavádějícím titulkem “Veganka málem utýrala dítě hlady. Dávala mu jen ovoce.”

V první řadě chceme poukázat na to, že v článku popisovaná strava založená výhradně na ovoci a ořeších rozhodně neodpovídá nutričním požadavkům dětského (ani dospělého) organismu. Jedná se ze strany matky o nebezpečné a nezodpovědné jednání.

Je to ještě veganství?

Na druhé straně musíme upozornit, že je silně zavádějící takovou stravu nazývat veganstvím a posilovat rozšířenou, leč mylnou představu, že je veganský způsob života jako takový nutričně neadekvátní.

Světoví odborníci na výživu se shodují v tom, že správně sestavená veganská strava je vhodná pro všechna životní období člověka, včetně těhotenství, kojení, dětství, dospívání a stáří [1, 2, 3].

Častým nešvarem médií je, že pod nálepku veganství zahrnují libovolnou restriktivní dietu:

Jako vegana označí třeba i někoho, kdo nejí vůbec nic, protože maso, mléko a vejce přece nekonzumuje. Odsuzovat rostlinnou stravu kvůli tomu, že takový člověk bude mít zdravotní problémy, ale dává podobný smysl, jako kvůli tomu odsuzovat stravu neveganskou, která rovněž může nabývat všelijakých nezdravých podob. Ačkoliv článek zmiňuje, že se Elizabeth Hawková stravovala extrémním způsobem, u lidí, kteří extrémní formou neveganské stravy vychovají např. morbidně obézní děti, se na jejich neveganství v článcích explicitně neupozorňuje.

Titulky obviňující vegany ze selhání samozřejmě zvyšují čtenost, stejně jako jiné články, které opakují nějaký rozšířený stereotyp. Lidé si totiž obecně rádi potvrzují své již existující domněnky [4].

Vědět jak na to

Je třeba zdůraznit, že veganská strava by měla vycházet z vědecky ověřených informací a proto by se každý nový zájemce měl informovat o specifických nutričních zásadách veganského stravování, aby se předešlo jeho potenciálním rizikům. Někteří lékaři i odborné instituce mají kvůli tomu tendenci vegany od jejich životního stylu raději paušálně odrazovat. Takový postoj ale může vést k tomu, že lidé ztratí důvěru k lékařům a začnou hledat pomoc v různých esoterických kruzích, čímž si mohou přivodit vážné zdravotní komplikace (např. následkem odmítání suplementace vitaminu B12).

Proto apelujeme na všechny odborníky a lékaře, aby namísto odrazování volili cestu informování svých pacientů. Stejně tak apelujeme na všechny vegany, aby se řídili zásadami správné výživy, zejména v případě dětí. V případě zájmu Vám rádi pošleme naše odborně ozdrojované brožury Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy a Průvoce veganstvím: pro lékaře i veřejnost nebo si je kliknutím na jejich název můžete stahnout ve formátu pdf.

brozury-cvs

Zdroje:
1) Craig, W.J., Mangels, A.R. 2009. Position of the American Dietetic Association: vegetarian diets. Journal of the American Dietetic Association, 109 (7): 1266–82. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19562864
2) Dietetians of Canada 2014. Healthy Eating Guidelines for Vegans. Dostupné z: http://www.dietitians.ca/Downloads/Factsheets/Guidlines-for-Vegans.aspx
3) The British National Health Service 2015. The Vegan Diet. Dostupné z: http://www.nhs.uk/Livewell/Vegetarianhealth/Pages/Vegandiets.aspx
4) https://www.sciencedaily.com/terms/confirmation_bias.htm

Právní status etického veganství

V případě etického veganství nejde o pouhou stravovací zvyklost, ale i ucelený světonázor, který je podle rozsudků Evropského soudu pro lidská práva i podle Nejvyššího správního soudu ČR postaven na stejnou úroveň jako náboženské vyznání.

Jde například o rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Aps 3/2010 (odkaz zde):

(…) Evropský soud pro lidská práva vytvořil rozsáhlou a konzistentní judikaturu v otázce toho, co je chráněno čl. 9 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání se dle této judikatury netýká pouze náboženského přesvědčení, ale i světonázoru, nahlížení na svět či přesvědčení jako takového, pokud splňují určité podmínky: je třeba, aby dosahovaly určité míry přesvědčivosti, vážnosti, soudržnosti a důležitosti (blíže viz rozsudek ze dne 6. 11. 2008, věc Leela Förderkreis e.V. a další proti Německu, eventuálně rozsudek velkého senátu ze dne 29. 6. 2007, věc Folgero proti Norsku). Zásady veganské stravy, které odmítají konzumaci potravin živočišného původu, takovým uceleným přesvědčením jsou. Jde o zásady, které jistě nejsou excesivní či účelově zkonstruované jen proto, aby se jich stěžovatelé mohli dovolávat; naopak je zřejmé, že oba stěžovatelé se pravidly veganství řídili dávno před tím, než stěžovatel b) začal navštěvovat základní školu. Je také nepochybné, že zásady veganské stravy vyznává co do počtu relevantní skupina osob a že tyto zásady mají i svůj etický rozměr, vycházející z nenásilí vůči tvorům schopným cítit bolest.

Vyjádření ČVS k článku „Jde to i bez masa“

V časopisu DM drogerie active beauty (6/2015) vyšel článek „Jde to i bez masa“ věnovaný veganství (str. 18 – 22). Velmi oceňujeme zařazení tématu veganství do firemního časopisu, stejně jako bohatou nabídku veganských produktů v DM drogeriích (pomazánky, rostlinná mléka, burgery, dezerty aj.).  

Rádi bychom však uvedli na pravou míru některá tvrzení oslovené odbornice Ivany Molnárové.

Paní Molnárová správně upozorňuje na problematiku vitaminu B12, nicméně neztotožňujeme se s tvrzením, že je „důležité tyto hodnoty za pomoci krevních testů pravidelně kontrolovat a v případě potřeby obohatit jídelníček o příslušné doplňky stravy„. Vitamin B12 by totiž dle současného vědeckého konsensu měli vegani doplňovat vždy a neměli by tedy čekat až na špatné výsledky testů [1]. Na druhou stranu není potřeba, aby všichni vegani chodili pravidelně na krevní testy, pakliže si přísun vitaminu B12 hlídají a nemají žádné obtíže. Pravidelné kontroly však důrazně doporučujeme veganům, kteří jsou přesvědčeni, že doplňky nepotřebují.

Za problematické též považujeme tvrzení, že veganské stravování není vhodné pro pacienty se zvýšenou potřebou živin, děti, seniory, těhotné a kojící matky. Ve skutečnosti se světoví odborníci na výživu shodují v tom, že správně sestavená veganská strava je vhodná pro všechna životní období člověka, včetně těhotenství, kojení, dětství, dospívání a stáří [2, 3, 4]. Souhlasíme s tím, že tato strava musí být správně sestavená a doplněna o vitamin B12 a proto je na místě vegany informovat o zásadách vyvážené veganské stravy pro daný věk [5], ale není třeba je od veganství paušálně odrazovat. Zvláště staří lidé mohou mít z rostlinné stravy řadu výhod např. nižší krevní tlak, snížení hladiny cholesterolu, zdravou váhu, nižší výskyt diabetu 2. typu, onemocnění srdce a mrtvice [6].

Na závěr bychom rádi krátce okomentovali toto tvrzení: „člověk patří jednoznačně mezi všežravce. V případě konzumace pouhého ovoce a zeleniny a zcela bez přísunu bílkovin by se lidský mozek nikdy nevyvinul do stávající podoby.“ Rostlinná strava není jenom ovoce a zelenina, ale také (a především) luštěniny, obiloviny, semena a ořechy. Ty obsahují bílkovin, tuků i cukrů dostatek. I když je člověk všežravec, nehledě na to jakou úlohu v lidské evoluci živočišná strava sehrála, i čistě rostlinná strava obohacená vitaminem B12 dokáže pokrýt veškeré potřebné živiny.

Pro úplnost dodáváme, že hospodářským zvířatům ve velkochovech, odkud dnes pochází většina živočišných výrobků, se také dodává řada vitamínů (vitamin B12 nebo kobalt, vitamin A, vitamin D aj.), takže i běžní konzumenti přijímají tyto vitamíny z doplňků [7].

Kromě výše uvedených tří detailů považujeme článek za zdařilý a děkujeme DM drogerii, že tématu věnuje prostor.


[1] Otevřený dopis od zdravotnických pracovníků a veganských organizací Co by měl každý vegan vědět o vitaminu B12
[2] Stanovisko Academy of Nutrition and Dietetics
[3] Stanovisko Dietitians of Canada
[4] Stanovisko The British National Health Service
[5] Přečtěte si právě vydanou brožuru Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy (pdf)
[6] The Heart and Stroke Foundation of Canada
[7] Podrobnosti v článku Vitamin B12: zázračná pilulka, nebo Achillova pata veganství?

Veganství není neduhem

Na zpravodajském portálu idnes.cz byl dnes publikován článek „Adolescenti nevědí, jak a co jíst. Základem je zdravé jídlo z domova.„, který obsahuje nepřesné informace týkající se veganství u dospívajících.

Česká veganská společnost považuje za přehnaně zobecňující tvrzení, že veganství pro dospívající organismus není podle odborníků vhodné. Ve skutečnosti se světoví odborníci na výživu shodují v tom, že správně sestavená veganská strava je vhodná pro všechna životní období člověka, včetně těhotenství, kojení, dětství a dospívání [1, 2, 3].

Mimo to je v článku uvedeno, že „Pro mladé lidi často představují hlavně cestu, jak se odlišit.“. Ačkoli jistě existují i takové případy, řadu (nejen) mladých lidí vedou k tomuto rozhodnutí etické a racionální důvody. S rostoucí informovaností o ekologických dopadech živočišné produkce, rozumových i emocionálních schopnostech hospodářských zvířat, způsobech jejich chovu a výživové dostatečnosti čistě rostlinného stravování je naopak pochopitelné, že stále více lidí snižuje svoji spotřebu živočišných produktů nebo se stává vegany.

Vzrůstající obliba veganství v Česku koresponduje s vývojem ve světě. Například ve Velké Británii se podle průzkumů analytické společnosti Mintel hlásí k vegetariánství a veganství už celá pětina mladých lidí do 26 let [4].

[1] Stanovisko Academy of Nutrition and Dietetics
[2] Stanovisko Dietitians of Canada
[3] Stanovisko The British National Health Service
[4] Každý pátý mladý Brit je vegetarián

 

Odpověď ČVS na článek o výživě dětí

Přestože renomované zahraniční zdravotnické instituce již nevidí na veganské stravě žádný problém, v našich luzích a hájích se stále udržuje iracionální předpojatost vůči veganské stravě kojenců, dětí, kojících a těhotných matek. Přetiskujeme odpověď nedávno založené České veganské společnosti na jeden z takovýchto článků, která podle našeho názoru může posloužit jako obecněji použitelná reakce na mnoho podobných prohlášení.

Vážená paní Tomešová,

reaguji na Váš článek o nedostatcích ve výživě dětí: http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/nejcastejsi-nedostatky-ve-stravovani-deti-117.html

Článek je celkově velmi dobrý. Chtěl bych ale upozornit na zásadní chybu týkající se alternativních způsobů stravování.

V článku, ve zvýrazněné části, kde chcete (správně) upozornit na nebezpečí těchto směrů, píšete: „S opatrností je třeba přistupovat také k alternativním výživovým směrům. Většina z nich je totiž v jedné nebo více životně důležitých složkách nedostačující a může ohrozit zdravý růst a vývoj dítěte. Americká dietetická společnost (ADA) již před několika lety ve svém prohlášení uznala, že správně složená vegetariánská strava může být pro správný růst a vývoj dítěte dostačující. Důležité ale je uvědomit si, co znamená „správně složená vegetariánská strava““. – V tomto zcela souhlasíme!

Pak ale pokračujete: „V tomto případě je totiž myšleno takzvané laktoovovegetariánství (kromě rostlinných potravin zařazují laktoovovegetariáni denně také vejce a mléko a mléčné výrobky) s případnou občasnou konzumací ryb a plodů moře a dostatečným množstvím správně upravených luštěnin a celozrnných obilovin.“ – To není pravda. Hned v první větě abstraktu onoho stanoviska ADA (dnes je tato instituce přejmenována na Academy of Nutrition and Dietetics) se píše: „It is the position of the American Dietetic Association that appropriately planned vegetarian diets, including total vegetarian or vegan diets, are healthful, nutritionally adequate, and“… Celý článek tady: http://www.eatright.org/About/Content.aspx?id=8357

„Ostatní, striktnější způsoby stravování (veganství, makrobiotika, fruitariánství a podobně) není možné pro děti doporučit.“ – Fruitariánství a makrobiotika nejsou racionálními výživovými směry a vyskytuje se v nich mnoho vědecky nepodložených výživových doporučení. Ještě bych k těmto rizikovým směrům přidal vitariánství (raw veganism), které se zcela iracionálně snaží vyloučit veškerou vařenou stravu (myšleno tak, že toto doporučení není podloženo vědeckými studiemi – pozn. red.).

Instituce a dietologové, kteří jsou autoritami ohledně veganství, však propagují vědecky podložené informace o výživě, včetně výživových doporučení ve stravování těhotných a kojících žen a dětí. Vzhledem na to, že jde o netradiční způsob stravování, kdy se správné stravovací zvyklosti zatím v dostatečné míře nepředávají z generace na generaci a mezi lidmi navzájem, je pravdou, že rodič vegan se musí aktivně informovat o správném sestavování jídelníčku. Není to však extrémně složité, jak to vetšinou vykreslují čeští dietologové. Od veganského stravování není rozumné odrazovat, ale naopak rodiče upozornit na problematická místa (např. důležitost suplementace B12, důležitost luštěnin, současné konzumace čerstvého ovoce/zeleniny se zdroji železa a tak dále) a poradit.

Budeme například rádi, když v budoucnu (nebo i ve zmiňovaném článku) místo odrazování rodiče odkážete například na brožurku „Veganská strava pro děti a těhotné a kojící ženy“, kterou vydaly veganské společnosti z Rakouska a Švýcarska: http://soucitne.cz/nova-publikace-pro-veganske-rodice. Později, až budou k dispozici naše stránky, Vám rádi zašleme odkaz na informace o veganském stravování od České veganské společnosti.

Doporučuji také nahlédnout na stránky anglické Vegan Society, projektu VeganHealth.org a veganských dietologů:

http://www.vegansociety.com/resources/nutrition-health/eating-well-early-life

http://www.veganhealth.org/#kids

http://www.theveganrd.com/2014/07/safety-of-vegan-diets-for-babies.html

Je načase, abychom se namísto odrazování od tohoto životního stylu šetrného ke zvířatům a životnímu prostředí s potenciálními zdravotními výhodami snažili lidi správně nasměrovat. V Anglii je to už standard a tamější výživoví poradci umí lidem poradit i v rámci veganství. Vegan Society na svých stránkách tedy s klidem odkazuje na ně: „All of the evidence supports well-planned, properly balanced vegan diets for growing children. If you have any concerns, ensure your family doctor refers you to a trained expert called a Registered Dietitian.“.

Věřím, že když se společnými silami budeme objektivně dívat na to, co říká věda a osobní zkušenosti veganských rodičů, dětí a jejich lékařů, budeme podobné doporučení zanedlouho moct dávat lidem i v Česku.

Je pravda, že je mezi vegany mnoho jednotlivců, kteří mají o výživě nerozumné představy a zkreslené informace. Odrazováním však tyto lidi nic nenaučíme, spíš se ještě víc obrátí zády k odborníkům. Místo toho je chceme pravdivě informovat a žádáme i Vás, odbornou veřejnost, aby činila totéž.

Dále pak v odstavci o bílkovinách píšete: „(…) přičemž kvůli snadnější využitelnosti a vhodnějšímu složení samotné bílkoviny by měly živočišné zdroje bílkovin převažovat nad rostlinnými v poměru 2:1“. Můžu Vás poprosit o informaci, na základě čeho lze takový poměr doporučit (dětem)?

Níže pak u potravinové pyramidy naopak chválím: „Ekvivalentem pro maso jsou také vejce a luštěniny. Maso rozhodně denně v jídelníčku dětí ani dospělých být nemusí.„.

Taky tam odkazujete na „Zdravý talíř“, kde je u bílkovin napsáno: „Bílkoviny získáte nejlépe z ryb, luštěnin, ořechů, semínek, zakysaných mléčných výrobků, vajec či masa. Většině z nás prospívá vyšší podíl rostlinných zdrojů bílkovin„, což je určitě správná informace, ale taky je to pravděpodobně v rozporu s tím poměrem 2 : 1 živ. : rostl. bílkovin, který jste zmiňovala výše (byť se ve Zdravém talíři nepíše jaký „vyšší“ podíl).

Děkuji za přečtení a zvážení zmíněných informací a v případě jakýchkoli otázek se na mě prosím neváhejte obrátit.

S pozdravem,

Ján Kupec
předseda
Česká veganská společnost